1. Úvod Šnekový dopravník řadíme mezi historicky nejstarší dopravní zařízení. Používá se k dopravě sypkých, nelepivých materiálů ve vodorovném, nebo mírně nakloněném směru. Dopravník je vhodný pro malé a střední dopravní výkony do 100 m3.h-1 a dopravní délky do 50 m. Pracovním prvkem šneku je šnekovnice rotující v pevném žlabu, přičemž tření mezi materiálem a žlabem je větší než tření mezi rotující šnekovnicí a materiálem. Materiál se díky tomu ve žlabu posouvá křivočarým pohybem. Mezi hlavní výhody patří jednoduchá konstrukce, nenáročnost na obsluhu, údržba stroje, malé rozměry, prachotěsnost. Mezi nevýhody řadíme velkou spotřebu elektrické energie, opotřebení šnekovnice, ale i možné drcení vlastního materiálu.
1. Šnek, 2. žlab, 3. pohon, 4. ložisko pohonu, 5. koncové ložisko šnekového hřídele, 6. závěsné ložisko šnekového hřídele 2. Výpočet a návrh základních rozměrů šneku Šnek je nejdůležitější částí dopravníku, který se skládá ze šnekovnice a šnekového hřídele. Šnekovnice tvoří pracovní část šneku a vyrábí se nejčastěji plného, obvodového, nebo lopatkového provedení. Pro práškovitý materiál volím šnekovnici plného provedení, která bude svařena z dílů tvořící jeden závit. Jmenovitý průměr je normalizován od 100 mm do 1250 mm. Šnekový hřídel tvoří nejčastěji ocelová bezešvá trubka. Tyče plného průřezu nejsou kvůli své hmotnosti příliš vhodné. Vzájemné spojení šnekovnice a šnekového hřídele je dosaženo svařením a to koutovým svarem.