Přednášky: Přednášky z předmětu Mikroekonomie II

Mikroekonomie
Džbánková
literatura: učebnice katedry mikroekonomie, skripta Macáková a kol. : „Mikroekonomie základní kurs“ (8 vyd. z r. 2003) a „Mikroekonomie sbírka řešených příkladů“
Úvod do ekonomického studia :
Ekonomie - věda o ekonomice, (řeší problém jak, kolik a pro koho vyrábět), ekonomii můžeme také definovat jako „studium jak nejlépe využít vzácné zdroje v alternativních možnostech“ (v tomto směru existují určitá pravidla: 1) zdroje budou vždy vzácné bez ohledu na naše přání, 2) způsob využití vzácných zdrojů určí naši budoucnost), ekonomická věda nám v tomto směru pomáhá přijmout a realizovat správné výběry a postupy
Ekonomie je také věda o rozhodování jak využít vzácné výrobní faktory s alternativním použitím a to k výrobě různých statků a služeb a jak se lidé dále rozhodují o rozdělení vyrobených komodit mezi různé osoby a skupiny ve společnosti.
Ekonomická vzácnost = omezenost a užitečnost - schopnost uspokojit potřeby (rozlišujeme omezené zdroje a volné statky - ideální volný statek je písek na poušti)
Vzácné statky = ropa, kvalitní půda, pitná voda, výrobky apod.
Alternativní náklady (oportunity costs) = náklady obětované příležitosti jedná se o ztracené výnosy z nejlepší nerealizované alternativy za použití stejných zdrojů
Rozdělování je jedna ze základních ekonomických činností člověka, vycházejících z potřeb, může probíhat například podle zvyků, trhu, příkazem (např. v centrálně plánované ekonomice)
Směna většinou řízená trhem avšak může být i náhodná
Spotřeba současná a budoucí (hovoříme jako o investicích)
Výroba je transformací (fyzickou - ze surovin na hotový výstup, prostorová - doprava, v čase - zrání sýra, vína ) vstupů (inputů) na výstupy (outputy)
Historie ekonomie :
oikos : domácnost, hospodářství a nomus: zákon (řec.), moderní ekonomie se datuje od 1776 Adama Smitha - poslední moralista (stěžejní dílo Bohatství národů, další Teorie mravních citů - objevuje se termín neviditelná ruka trhu jako tržní mechanismus) a zabývá se obecnými zásadami hospodářství, v Evropě se ekonomie poprvé objevuje ve filozofii (Aristoteles, Platón), ekonomie byla součástí filozofických problémů souvisela také s etikou (např. problém férové směny)
Jako samostatná věda (jako součást společenských věd s matematickým podtextem) existuje asi 300let, na začátku a průběhu středověku byla ekonomie pod nadvládou katolického demagogismu a v rámci scholastiky. Objevují se kořeny kapitalismu na základě kalvinismu a protestantismu. Na konci středověku se vydělili tzv. fyziokraté (zkoumají výrobní faktory jako nevolnictví, tvrdí, že zdroj bohatství je v půdě) a také merkantilisté (tvůrce ekonomické aktivity je stát a bohatství shledávají ho v obchodě), v 17. a 18. stol. se ekonomie konstituuje jako věda (Peti, Smith, Ricardo - zakladatelé klasické politické ekonomie), v průběhu 19. a 20. stol. navazuje neoklasická (Kayens), který do kapitalistického systému kompiluje i zásahy státu do ekonomie (do 60. let v nadvládě vzhledem k ropným krizím) a marxistická ekonomie a Marxovo dílo (Kapitál) vychází také z toho že kapitalistický systém se vyvíjí cyklicky (Léčitel kapitalismu), ve střední Evropě se používal název „národní hospodářství“ po 2. sv. válce termín „economics“. Současný hlavní proud je konverze mezi zásahy do státu a liberálním přístupem