Nejčastějším vyjádřením odpisování je charakterizováno jako zahrnutí hodnoty majetku do nákladů na dosažení, zajištění a udržení příjmů díky odpisům hmotného a nehmotného majetku. Dalším často používaným výrazem opotřebení majetku je amortizace majetku. Opotřebení rozdělujeme na : a) fyzické (používáním majetku) b) morální (zastaráním majetku)
Oprávky lze definovat jako trvalé snížení hodnoty majetku v důsledku jeho opotřebení. Je to součet všech odpisů za všechny roky odpisování majetku.
Celková výše odpisů,která je uplatňena v jednotlivých letech nesmí být vyšší, než hodnota, která je vyjádřena jeho vstupní cenou. Majetek může odpisovat pouze jeho vlastník, jen za určitých podmínek tomu může být jinak.
2. Postup odpisování: 1. Stanovení vstupních informací
a) Stanovení vstupní ceny - vstupní cena majetku pořízeného úplatně (náklady na pořízení, úroky, průzkumné práce, licence, patenty, atd.) - vstupní cena u majetku pořízeného ve vlastní režii (vlastní náklady vytvořené vlastní činností) - vstupní cena u majetku získaného převodem práva - vstupní cena u majetku nabytého zděděním nebo darováním - vstupní cena majetku nabytého jiným zpúsobem (reprodukční pořizovací cena - ta cena, za kterou byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje) - vstupní cena technického zhodnocení majetku, který není vymezen zákonem jako hmotný majetek b) Stanovení termínu uvedení majetku do stavu způsobilého obvyklému užívání - zavedení do evidence majetku Dokončení věcí a zabezepečení všech technických funkcí potřebných k užívání jak hmotného, tak nehmotného majetku. c) Určení vlastníka majetku a zda je možno jej odpisovat d) Určení kódu SKP daného majetku (Standardní klasifikace produkce) e) Stanovení odpisové sazby nehmotného majetku