Co ovlivňuje chování spotřebitele - nakupuje statky, aby uspokojil své potřeby, je však omezen svým příjmem (důchodem). Řeší problém jak má svůj důchod rozdělit mezi různé statky a kolik jednotlivých statků kupovat . Poměřuje dvě veličiny uspokojení potřeb, které statek přinese a vynaložené náklady na nákup tohoto statku. Vynaložené náklady jsou dány tržními cenami statků, k vyjádření uspokojení potřeb používá ekonomická teorie kategorii užitek (analytická konstrukce, která umožňuje pochopit, jak racionálně jednající spotřebitel rozdělí své omezené zdroje na nákup různých výrobků a služeb). Užitečnost - vyjadřuje subjektivní potřebnost daného statku pro nás, užitek, který z něj máme, prožitek, který spotřeba nebo užívání statku vyvolává.
2 přístupy k užitku: 1) užitek je přímo měřitelný 2) užitek není měřitelný
1) Užitek je přímo měřitelný
Celkový užitek [TU] - celková úroveň uspokojení určité potřeby (je závislý na objemu spotřebovávaného statku, zvyšuje se s růstem jeho množství, je ovlivněn vlastnostmi a kvalitou statku) Mezní užitek [MU] - vyjadřuje o kolik vzroste celkový užitek, zvýší-li se množství spotřebovávaného statku o jednotku. Je závislý - na významu a intenzitě potřeby - na disponibilním množství statku (čím je statek vzácnější, tím vyšší je MU z něho plynoucí.
ΔTU MU = ΔQ
Zákon klesajícího užitku (důležitá vlastnost mezního užitku) - mezní užitek má s růstem objemu spotřebovávaného statku tendenci klesat (pokud se nemění intenzita potřeb spotřebitele ani vzácnost tohoto statku) Když se spotřebitel rozhoduje, kolik statku má koupit, rozhoduje se podle mezního užitku. Racionální spotřebitel není ochoten platit za statek vyšší cenu, než tu, která odpovídá jeho meznímu užitku. Zvyšuje nákup jen do takového množství, kdy je mezní užitek vyšší nebo alespoň roven nule.