Seminární práce: Mikroekonomické úvahy - O platbě za studium

Úvod:

Jedním z faktorů, který vždy ovlivňoval rozvoj národů a jejich postavení v širším společenství, byla vzdělanost jejich obyvatel. Historický pohled ukazuje, jak se význam vzdělanosti v celkovém společenském dění zvyšuje, jak se jeho chápání mění a obsah rozšiřuje i proměňuje vlivem nových poznatků.
Podpora vzdělávání musí být vyjádřena i vydělením přiměřených zdrojů. O tom, že výdaje na vzdělání jsou efektivní investicí, která může účinně napomáhat ekonomickému růstu, zvýšení produktivity, ale také osobnostnímu a sociálnímu rozvoji a odstraňování nežádoucích nerovností, je obecná shoda.

Řekli jsme si tedy, že náklady na vzdělání jsou beze sporu investicí efektivní, ale pokusme se alespoň přibližně znázornit, jak vysoká tato investice je.

Kolik stojí studium ?

V současné době má mladý člověk s maturitou, který chce dále studovat, poměrně pestré možnosti výběru. Dříve si vybíral jen ze státních vysokých škol, nyní může zvolit i vysoké či vyšší odborné školy soukromé nebo třeba i studium na zahraničních univerzitách. U posledních jmenovaných možností bude jedním z největších výdajů studenta školné. Drtivá většina mladých lidí u nás však zamíří na školy státní, kde se školné (zatím) neplatí. I tak skromný student potřebuje minimálně 3 - 5 tisíc korun měsíčně na výdaje přímo či nepřímo se studiem související (viz. Graf 1).