Vypracované otázky: Vyřešené otázky z Mikroekonomie
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:89,4 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Vysoká škola finanční a správní
- Fakulta:Fakulta ekonomických studií
- Kategorie:Ekonomika
- Podkategorie:Ekonomie
- Předmět:Mikroekonomie
- Autor:kralova.lucie
- Ročník:4. ročník
- Rozsah A4:49 strán
- Zobrazeno:1 321 x
- Stažené:2 x
- Velikost:1,0 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:4409
- Poslední úprava:28.10.2014
1. Vysvětlete podstatu a smysl teorie všeobecné ekonomické rovnováhy. Jak jí chápal L. Walras a jak lze v současnosti vyjádřit všeobecnou rovnováhu pomocí modelu 2x2x2x2?
Teorie všeobecné rovnováhy byla vytvořena Léonem Walrasem pro statický model hospodářství (výroba probíhá při daném množství faktorů, v ekonomice působí konstantní množství nezávislých spotřebitelů disponujících určitou kapacitou výrobních faktorů, které nabízejí firmám, spotřebitelé maximalizují své funkce užitku při rozpočtových omezeních atd.), ale byla velmi užitečná jako efektivní nástroj řešení mnohých ekonomických problémů.
Užitečnost modelu všeobecné ekonomické rovnováhy, jinými slovy tržní mechanismus dokáže teoreticky zařídit, že všichni spotřebitelé i producenti jsou spokojeni, dokáže teoreticky navodit stav, kdy nelze zvýšit užitek žádného subjektu, aniž by se snížil užitek jiného subjektu. Model všeobecné ekonomické rovnováhy tak říká, že tržní mechanismus je paretovsky efektivní, že není potřeba žádný moudrý plánovač, který do trhu bude zasahovat.
Model všeobecné ekonomické rovnováhy můžeme, přes veškerá jeho zjednodušení i skutečnost, že všeobecné ekonomické rovnováhy nelze v praxi dosáhnout, chápat jako významný příspěvek k obhajobě tržního mechanismu.
V současnosti lze vyjádřit použití teorie všeobecné rovnováhy ve vztahu k dynamickému ekonomickému systému. Předpoklady všeobecné ekonomické rovnováhy v případě jejího vyjádření formou zjednodušeného modelu 2 x 2 x 2 x 2 (dva vstupy, dvě firmy, dva výstupy, dva spotřebitelé):
1. Mezní míra každého výstupu z každého vstupu u všech firem je stejná.
2. Mezní míra transformace produktu v případě všech firem je stejná.
3. Mezní míra technické substituce všech výstupů je stejná.
4. Mezní míra užitku ze spotřeby každého statku v případě každého spotřebitele je stejná.
5. Mezní míra substituce ve spotřebě je v případě všech spotřebitelů stejná.
6. Mezní míra substituce (každého ze spotřebitelů) se rovná mezní míře transformace produktu (každé z firem).¨
Teorie všeobecné rovnováhy byla vytvořena Léonem Walrasem pro statický model hospodářství (výroba probíhá při daném množství faktorů, v ekonomice působí konstantní množství nezávislých spotřebitelů disponujících určitou kapacitou výrobních faktorů, které nabízejí firmám, spotřebitelé maximalizují své funkce užitku při rozpočtových omezeních atd.), ale byla velmi užitečná jako efektivní nástroj řešení mnohých ekonomických problémů.
Užitečnost modelu všeobecné ekonomické rovnováhy, jinými slovy tržní mechanismus dokáže teoreticky zařídit, že všichni spotřebitelé i producenti jsou spokojeni, dokáže teoreticky navodit stav, kdy nelze zvýšit užitek žádného subjektu, aniž by se snížil užitek jiného subjektu. Model všeobecné ekonomické rovnováhy tak říká, že tržní mechanismus je paretovsky efektivní, že není potřeba žádný moudrý plánovač, který do trhu bude zasahovat.
Model všeobecné ekonomické rovnováhy můžeme, přes veškerá jeho zjednodušení i skutečnost, že všeobecné ekonomické rovnováhy nelze v praxi dosáhnout, chápat jako významný příspěvek k obhajobě tržního mechanismu.
V současnosti lze vyjádřit použití teorie všeobecné rovnováhy ve vztahu k dynamickému ekonomickému systému. Předpoklady všeobecné ekonomické rovnováhy v případě jejího vyjádření formou zjednodušeného modelu 2 x 2 x 2 x 2 (dva vstupy, dvě firmy, dva výstupy, dva spotřebitelé):
1. Mezní míra každého výstupu z každého vstupu u všech firem je stejná.
2. Mezní míra transformace produktu v případě všech firem je stejná.
3. Mezní míra technické substituce všech výstupů je stejná.
4. Mezní míra užitku ze spotřeby každého statku v případě každého spotřebitele je stejná.
5. Mezní míra substituce ve spotřebě je v případě všech spotřebitelů stejná.
6. Mezní míra substituce (každého ze spotřebitelů) se rovná mezní míře transformace produktu (každé z firem).¨