Vypracované otázky: Úvod do sociologie - zkušební okruhy
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:90,2 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Vysoká škola finanční a správní
- Fakulta:Fakulta ekonomických studií
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Sociologie
- Předmět:Sociologie
- Autor:kralova.lucie
- Ročník:4. ročník
- Rozsah A4:37 strán
- Zobrazeno:1 378 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,3 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:4428
- Poslední úprava:03.11.2014
1.Vznik sociologie
Myslitelé všech dob hledali odpovědi na otázky typu: vznik společnosti, její struktura, fungování a vývoj, úloha jedince ve společnosti a smysl jeho existence.
Jejich úvahy se staly součástí velkých filozofických systémů. Tzv. sociální filozofie je součástí učení jak řeckých (Platón, Aristoteles) tak i křesťanských (sv. Augustin) filozofů.
Mezníkem ve vývoji společenských věd je 17. a 18. století. V tomto období dochází především v Anglii, Francii a Itálii k dynamickému rozvoji techniky a přírodních věd. S tím se mění i základní společenské vztahy, které jsou středem zájmu myslitelů (Bacon, Voltaire, Diderot). Ti věřili v novou rozumnou společnost v níž se bude moci člověk neomezeně rozvíjet. Osvícenství spatřovalo příčiny zla (především v podobě válek a bídy) v neochotě a neschopnosti k rozumnému přístupu lidí k sobě navzájem a nevyužívání poznatků vědy.
Velká francouzská revoluce a další historický vývoj tyto představy vyvrátily.
Sociologie jako věda s vlastním předmětem zkoumání se objevuje až v 1. polovině 19 století.
Pojem sociologie poprvé použil francouz AUGUSTE COMTE (1798-1857) v 6dílném spise „KURZ POZITIVNÍ FILOZOFIE“, který postupně vycházel v letech 1830-1842.
- jeho cílem bylo položit základy přesné a exaktní vědě - Sociologii.
Ve svém díle rozdělil vývoj lidského myšlení na 3 etapy:
1. teologická - společnost držela pohromadě, hledaly se pravdy mimo člověka - božské principy
2. metafyzická - bůh je zde nahrazen přírodou
3. pozitivní - do popředí zájmu se dostává věda - snahy vysvětlit zákonitosti života na základě vědeckých poznatků
- věřil, že na základě poznatků problému je možné je řídit - zakladatel koncenzus vnímání. (Koncenzus - rozpory řešitelné vyjednáváním)
Sociologie jako věda o společnosti zachycuje v Comtově podání veškeré společenskovědní disciplíny, jako historii, právo, ekonomii, etiku, estetiku a další a je jim nadřazena, neboť jim poskytuje obecná teoretická východiska a především metodologii - tzv. soc. imperialismus (v dnešní době nemá žádný teoretický přínos)
Už v základu sociologie jsou popsány a obsaženy 2 základní požadavky:
1. snaha sociologie o zakotvení jejího poznání v realitě, důsledná vazba soc. teorie s empirií a důraz na metodologii
2. zaměřenost soc. poznání na možnost prakticky uplatnit výsledky vědeckého zkoumání (doporučení k dosažení žádoucích změn v reálném světě)
Comte - žák filozofa Saint - Simona
pochází od něj též tradiční dělení sociologie na: - sociální statiku
- sociální dynamiku
Myslitelé všech dob hledali odpovědi na otázky typu: vznik společnosti, její struktura, fungování a vývoj, úloha jedince ve společnosti a smysl jeho existence.
Jejich úvahy se staly součástí velkých filozofických systémů. Tzv. sociální filozofie je součástí učení jak řeckých (Platón, Aristoteles) tak i křesťanských (sv. Augustin) filozofů.
Mezníkem ve vývoji společenských věd je 17. a 18. století. V tomto období dochází především v Anglii, Francii a Itálii k dynamickému rozvoji techniky a přírodních věd. S tím se mění i základní společenské vztahy, které jsou středem zájmu myslitelů (Bacon, Voltaire, Diderot). Ti věřili v novou rozumnou společnost v níž se bude moci člověk neomezeně rozvíjet. Osvícenství spatřovalo příčiny zla (především v podobě válek a bídy) v neochotě a neschopnosti k rozumnému přístupu lidí k sobě navzájem a nevyužívání poznatků vědy.
Velká francouzská revoluce a další historický vývoj tyto představy vyvrátily.
Sociologie jako věda s vlastním předmětem zkoumání se objevuje až v 1. polovině 19 století.
Pojem sociologie poprvé použil francouz AUGUSTE COMTE (1798-1857) v 6dílném spise „KURZ POZITIVNÍ FILOZOFIE“, který postupně vycházel v letech 1830-1842.
- jeho cílem bylo položit základy přesné a exaktní vědě - Sociologii.
Ve svém díle rozdělil vývoj lidského myšlení na 3 etapy:
1. teologická - společnost držela pohromadě, hledaly se pravdy mimo člověka - božské principy
2. metafyzická - bůh je zde nahrazen přírodou
3. pozitivní - do popředí zájmu se dostává věda - snahy vysvětlit zákonitosti života na základě vědeckých poznatků
- věřil, že na základě poznatků problému je možné je řídit - zakladatel koncenzus vnímání. (Koncenzus - rozpory řešitelné vyjednáváním)
Sociologie jako věda o společnosti zachycuje v Comtově podání veškeré společenskovědní disciplíny, jako historii, právo, ekonomii, etiku, estetiku a další a je jim nadřazena, neboť jim poskytuje obecná teoretická východiska a především metodologii - tzv. soc. imperialismus (v dnešní době nemá žádný teoretický přínos)
Už v základu sociologie jsou popsány a obsaženy 2 základní požadavky:
1. snaha sociologie o zakotvení jejího poznání v realitě, důsledná vazba soc. teorie s empirií a důraz na metodologii
2. zaměřenost soc. poznání na možnost prakticky uplatnit výsledky vědeckého zkoumání (doporučení k dosažení žádoucích změn v reálném světě)
Comte - žák filozofa Saint - Simona
pochází od něj též tradiční dělení sociologie na: - sociální statiku
- sociální dynamiku