Esej: Zamyšlení nad společností - úvaha

Naše společnost prošla obdobím, které je v mnoha aspektech protichůdné. Od vzniku našeho státu v roce 1918 až k dnešku se tu objevuje celá škála hodnot, jež na nás útočí a tím i podmiňují naše chování a jednání. Tím je tak naše společnost hnětena a utvářena ze všech možných směrů. V období od roku 1918 až do roku 1938 je tu čas poklidu a čas příprav na budoucí dění. Tehdejší náš president T.G.Masaryk správně říká, že tato společnost potřebuje ke své stabilizaci alespoň 50 let. Proč 50? Jde o to, že se zde vystřídají 2 generace (po 25 letech) a situace se zafixuje do paměti národa. Je to na hranici možného. Ve společnosti se po 50 letech nenalézá téměř nikdo, kdo by nebyl vychován v nové době a to je to oč tu běží. Nové generace vezmou uvedený stav jako standart, z něhož pak vycházejí dál. Rodiče, prostředí a společnost umožnila po této době dotvořit myšlenku o určitém bytí do praxe. Jinak řečeno - Z myšlenky se stal čin.

Doba ale byla ve varu. Po dvaceti letech nastává destrukce. Je tu rozpad státu, okupace a celosvětová válka. Jde o první velkou morální ránu. Hodnoty jsou převráceny. Co je bílé je pojednou černé a naopak. Jen málo lidí vidí na konec tunelu. Pojednou se vyplácí být v ústraní, nebýt vidět a být loajální. Lidé poctiví jdou se svou kůží na trh. Není ceněna poctivost, hrdost a pravda ale podlézavost, loajalita a poslušnost.
Nezpevněné mravní hodnoty z předchozího období dostávají co proto. Netvrdím, že všichni se sklonili, ale tvrdím, že to byla většina.
Je nutno se na věci podívat zcela objektivně a nic nepřikrašlovat. Jinak nejsme schopni se dopídit pravdy dnešních dnů. Chceme-li poznat pravé příčiny současného stavu, pak si musíme říci pravdu a vyjít ze skutečných tj. pravdivých skutečností, bez přikrášlení. Jinak se budeme jenom obelhávat. Výsledkem by pak bylo chtění postavené na písku a jako takové nestabilní a tedy k ničemu.