Studijní materiál: Občanské právo hmotné - poznámky

1. Pojem a předmět občanského práva

Občanské právo je právním odvětvím, které se dále člení na věcná práva, dědická práva,… Právo je duálním jevem ve smyslu práva veřejného a soukromého. Rozhodující pro veřejné právo jsou právní akty orgánů veřejné moci (správní akty, úřední rozhodnutí,…). Soukromé právo je založeno na rovnosti účastníků -> nelze jednostranně jinému účastníku ukládat povinnosti, nebo zřizovat práva. Konflikty nelze rozhodovat bez dohody s druhým, spory řeší soud. Je ze autonomie vůle - sám si rozhoduji, zda se zavážu, nebo na sebe vezmu nějaké oprávnění.
Při rozlišování práva veřejného a soukromého se uplatňuje několik teorií, příkladmo:
- zájmové hledisko - právo soukromé respektuje míru svobody jednotlivce, právo veřejné je zaměřeno na ochranu věcí veřejných
- mocenské hledisko - buď jde o vztahy rovnosti, nebo nadřízenosti a podřízenosti

Základem veřejného práva jsou právo správní, ústavní, trestní a procesní. Základem práva soukromého - právo občanské, obchodní, pracovní, rodinné a mezinárodní právo soukromé. Občanské právo stanovíme do čela pro jeho obecnost => pro jeho podpůrnost ve vztahu k ostatním odvětvím. Projevuje se v tom, že některá speciální soukromoprávní otázka není řešena určitým odvětvím, proto se podpůrně (subsidiárně) použije občanské právo (viz. § 1 odst. 2 Obchodního zákoníku).


Některá právní odvětví řadíme k hybridním, nalezneme v nich vyváženě prvky jak soukromého tak i veřejného práva - zdravotní právo, právo životního prostředí,…