1. Přímá demokracie versus reprezentativní demokracie, Moderní demokracie - podle bezprostřednosti působení lidu na rozhodnutí se rozlišuje: a) demokracie přímá b) demokracie reprezentativní - J.J. Rousseau vycházel z představy, že ideálem je přímá účast lidu na zákonodárné moci ve státě - "Vláda bývá směšována se suverénem, což je chybné, neboť je jenom jeho sluhou." - zastupitelská demokracie má původ v koncepci, kdy lid vládne prostřednictvím svých zástupců a blaho společnosti je výsledkem vyrovnávání zájmů a boje o moc ve státě - většina soudobých evropských států kombinuje oba tyto modely (referenda)
reprezentativní demokracie - kořeny už ve středověku i ve vymezení státu jako "původní mocí vládní opatřené korporace usedlého lidu" - východisko v suverenitě lidu, jehož přirozeným právem je svojí mocí ustavující vytvořit stát, stejně jako s ním disponovat - státní moc má povahu moci ustavené, prostřednictvím které se moc lidu realizuje - reprezentativní demokracie tedy znamená, že vlastní výkon moci a přijímání rozhodnutí se děje zvláštními orgány, které jsou k tomuto jednání legitimovány na základě volby lidem - přímo voleny zpravidla parlament nebo alespoň jeho dolní komora, orgány místní samosprávy či zákonodárné sbory subjektů federací - reprezentanti jsou k realizaci moci výslovně legitimováni samotným suverénem - je zde také možnost zvolenému zástupci legitimaci odejmout a ve funkci jej nepotvrdit - zástupci jednají za lid => nepodléhají žádným dalším závazkům a nařízením, jak rozhodovat