Výraz šikana pochází z francouzského la chicane - pronásledování, týrání, obtěžování, sužování. Jde tedy o opakující se pronásledování, obtěžování a týrání jednotlivce jiným jednotlivcem či skupinou. Za šikanu lze rovněž považovat -opakované slovní útoky - posměšky, nadávky na adresu samotné oběti, její rodiny atd. Uvedené příklady bychom mohli nazvat šikanou přímou. Mezi dětmi, zejména mezi děvčaty, a ve velké míře i mezi dospělými pak ještě existuje šikana nepřímá. Projevuje se drobnými naschvály, ignorováním, jedovatými poznámkami. Oba druhy šikany se často vyskytují současně. Jejich výsledkem je narušení psychického zdraví a izolace šikanovaného od kolektivu. K šikanování ve škole dochází jednak v ústraní, kde je přítomen agresor nebo skupinka agresorů a oběť, častěji k ní však dochází přímo ve třídě za přítomnosti ostatních spolužáků. Ti ve většině případů oběti nepomohou - často je jim jednání agresorů lhostejné, oběť je jim nesympatická, mají strach, aby se sami nestali obětí šikany. Není výjimkou, že se šikanou spolužáka ostatní dokonce baví. O asymetrickou agresi jde, pokud agresoři působí ve skupině.