1) Pojem ústavy - klasifikace a funkce ústav, konstitucionalismus
Ústava je právním výrazem existence státu. Ústava je základním zákonem-upravuje vztahy ve státě, vztahy mezi nejdůležitějšími orgány v zemi.Vymezuje základní práva a svobody/moderní ústava/.V české ústavě toto přímo není, ale součástí je ZLPS.dříve to v ústavě bylo,dnes je to zvlášt.tato listina vytváří rámec pro ochranu občanů.
Typologie ústav:
- psané - nepsané (např. Velká Británie) Česká ústava je psaná,ale např ve Velké Británii je vše tvořeno různými prameny, obyčeji=anglosaský systém, soudní precedent.avšak součástí jsou i psané dokumenty, jakož to i rozhodnutí parlamentu či královny.
- monolegální (tvořena pouze jedním zákonem) - polylegální (například ČR - ústavní pořádek -> neuzavřený soubor všech platných ústavních zákonů) ústava a ústavní zákony + Základní listina práv a svobod = ústavní pořádek
- reálné - mají skutečný dopad sehrávají roli základního dokumentu, skutečně vymezují základní práva a svobody, reálně funguje.Ale může být i částečně nenaplněná /viz rozpor/ - nominální - pouze napsaná, ale nepodstatné - pouze formální (totalitní režimy), ve státě vše funguje jinak je to dokument, který nikdo nedbá.například v totalitních režimech.
- právní - tak jak je napsaná - faktické - tak jak je skutečně naplněna (senát v ČR a ústavní soud, byl podle ústavy určen, ale fakticky nebyl)
- rigidní - nejde snadno změnit (např. ČR), u nás na změnu ústavy musí být 3/5 všech poslanců =120 a 3/5 všech senátorů. Pokud je senát proti, nic ho nepřehlasuje. - pružná - poměrně snadná změna (Velká Británie)
- formální - zákony označené jako součást ústavního pořádku - materiální - zákony, které formálně nepatří do ústavního pořádku, ale upravují části ústavy a ústavní problematiku