Studijní materiál: Účetnictví organizačních složek státu, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:76,9 %
- Typ:Studijní materiál
- Univerzita:Vysoká škola finanční a správní
- Fakulta:Fakulta ekonomických studií
- Kategorie:Finančnictví
- Podkategorie:Účetnictví
- Předmět:Účetnictví
- Autor:kralova.lucie
- Rozsah A4:40 strán
- Zobrazeno:1 337 x
- Stažené:1 x
- Velikost:0,5 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:4499
- Poslední úprava:10.11.2014
ÚVOD
Účetnictví subjektů, uvedených v nadpise tvoří jediný účetní systém. Některé účty (účtové skupiny) jsou společné všem subjektům, jiné jsou vyhrazeny pro určitý subjekt. Je však nutné podle účtové osnovy (viz příloha) vždy určit, které účty je možné pro danou účetní organizaci použít, a které jsou pro ni nepřípustné. Tak např. Účtová skupina 11 - Materiál, je společná pro všechny účetní organizace (subjekty). Oproti tomu Účtová skupina 20 - Vztahy ke státnímu rozpočtu a k rozpočtu organizačních složek státu, je přípustná jen pro organizační složky státu. Proto je nutné při účtování zjistit v účtové osnově použitelnost toho kterého účtu pro daný typ účetní jednotky.
Organizační složky státu, dále OSS, jsou např.: ministerstva, soudy, Nejvyšší kontrolní úřad, senát, poslanecká sněmovna, presidentská kancelář, policie atd.
Územní samosprávné celky, dále ÚSC, jsou kraje a obce.
Příspěvkové organizace, dále PO, jsou např. některá zdravotnická zařízení, mající svého zřizovatele jako je např. kraj. Nepatří sem, jsou-li akciovou společností.
Na rozdíl od finančního účetnictví podnikatelů je dosud účtová osnova stanovena v plném rozsahu, s tříčíslicovým určením syntetických účtů. Oproti tomu ve finančním účetnictví se dnes stanovuje již jen tzv. směrná účtová osnova, to jest jen účtové skupiny dvoučíslicově. Další označení syntetického účtu tam je v pravomoci organizace.
Rozdíly při účtování rezerv a opravných položek budou objasněny v dalším na příkladech.
Větší počet bankovních účtů zajišťuje účinnější kontrolu vydávání peněz, než je tomu např. u akciové společnosti. K podobnému účelu slouží i větší počet fondů ve třídě 9. V tomto účetnictví neexistuje pojem vlastní a základní kapitál, do jisté míry je nahrazují fondy.
Účetnictví subjektů, uvedených v nadpise tvoří jediný účetní systém. Některé účty (účtové skupiny) jsou společné všem subjektům, jiné jsou vyhrazeny pro určitý subjekt. Je však nutné podle účtové osnovy (viz příloha) vždy určit, které účty je možné pro danou účetní organizaci použít, a které jsou pro ni nepřípustné. Tak např. Účtová skupina 11 - Materiál, je společná pro všechny účetní organizace (subjekty). Oproti tomu Účtová skupina 20 - Vztahy ke státnímu rozpočtu a k rozpočtu organizačních složek státu, je přípustná jen pro organizační složky státu. Proto je nutné při účtování zjistit v účtové osnově použitelnost toho kterého účtu pro daný typ účetní jednotky.
Organizační složky státu, dále OSS, jsou např.: ministerstva, soudy, Nejvyšší kontrolní úřad, senát, poslanecká sněmovna, presidentská kancelář, policie atd.
Územní samosprávné celky, dále ÚSC, jsou kraje a obce.
Příspěvkové organizace, dále PO, jsou např. některá zdravotnická zařízení, mající svého zřizovatele jako je např. kraj. Nepatří sem, jsou-li akciovou společností.
Na rozdíl od finančního účetnictví podnikatelů je dosud účtová osnova stanovena v plném rozsahu, s tříčíslicovým určením syntetických účtů. Oproti tomu ve finančním účetnictví se dnes stanovuje již jen tzv. směrná účtová osnova, to jest jen účtové skupiny dvoučíslicově. Další označení syntetického účtu tam je v pravomoci organizace.
Rozdíly při účtování rezerv a opravných položek budou objasněny v dalším na příkladech.
Větší počet bankovních účtů zajišťuje účinnější kontrolu vydávání peněz, než je tomu např. u akciové společnosti. K podobnému účelu slouží i větší počet fondů ve třídě 9. V tomto účetnictví neexistuje pojem vlastní a základní kapitál, do jisté míry je nahrazují fondy.