1. bylo ekonomické učení starověkých filosofů a středověkých scholastiků spíše normativní nebo pozitivní? spíše normativní 2. jaké důsledky měl pojem spravedlivé ceny na pozdější ekonomický vývoj? Aristoteles a scholastikové viděli v penězích pouhé oběživo a pokládali je za sterilní; spravedlivá cena respektovala ekvivalenci směny - vedlo později k názoru, že zboží má vlastní vnitřní hodnotu - tento pojem ovlivňoval tedy myšlení antiky a středověku merkantilisté nahlíželi na peníze především jako na uchovatele hodnoty a zdroj likvidity, který má vliv na ekonomický růst; peněžní ekonomika pevně srostlá s reálnou ekonomikou klasici jsou charakterističtí myšlenkou neutrality peněz
3. proč merkantilisté kladli důraz na aktivní obchodní bilanci? Pro merkantilisty byla typická myšlenka, že peníze zvětšují národní bohatství a hlavním zdrojem růstu bohatství národa je zahraniční obchod a jeho aktivní bilance. Domnívali se, že přebytek obchodní bilance obohacuje národ tím, že zajišťuje příliv peněz do země - národní politika měla být podřízena tomuto hlavnímu cíli = zajistit, aby země měla exportní přebytky. Tato doktrína obchodní bilance byla ústředním tématem merkantilistického ekonomického myšlení.
4. v čem se shodují a naopak odlišují karmelité od merkantilistů? Kameralismus byl odrůdou merkantilismu, s nímž sdílel doktrínu obchodní bilance a ideu silného státu. Kladl větší důraz na populační růst. Kameralisté se nedívali na obchodní bilanci jako na bilanci peněz, nýbrž jako na bilanci práce. Aktivní obchodní bilance podle nich zvyšovala zaměstnanost a přispívala tím k růstu populace.
5. z čeho podle fyziokratů pochází bohatství? Vysvětlete souvislost s konceptem jednotné daně. Fyziokraté z části navázali na R.Cantillona - zejména na jeho představu o společnosti a ekonomice jako organismu, v němž jsou všechny třídy vzájemně spojené a na sobě závislé a také na jeho tvrzení, že bohatství pochází zejména z půdy - šli však dále než Cantillon a věili, že bohatství pochází pouze z práce na půdě - ústřední myšlenkou fyziokratismu bylo, že zemědělství je jediným odvětvím, které je produktivní - že vytváří větší hodnotu, než jakou samo spotřebovává. V teorii zdanění přišli s návrhem jediné daně - logicky vyplývá z jejich teorie čistého produktu. Jestliže důchody produktivní (po zaplacení rent) a sterilní třídy (=průmysl a obchod) dostačují právě jen na jejich reprodukci, plyne z toho, že jen čistý produkt může být zdaněn. Vždy je zdaněn jen čistý produkt, ať už přímo nebo nepřímo. Budou-li zdaněny renty, bude to přímé zdanění čistého produktu.