1.1. Předmět a funkce sociologie Hlavním cílem této kapitoly je objasnit společenské souvislosti vzniku sociologie, přiblížit předmět jejího zájmu (čím se zabývá), metodu její práce a její společenské funkce. Předběžná definice sociologie: věda o společnosti jako celku, o společenských jevech, strukturách, vztazích a procesech a jejich vzájemných vztazích'. Předmět sociologie. Sociologie se tedy zabývá studiem sociálního života, což je velmi široká oblast zahrnující každodenní chování člověka na jedné straně a zkoumání globálních společenských procesů na straně druhé. Mohli bychom namátkou uvést řadu konkrétních příkladů předmětu zájmu sociologie jako: rodina a rodinný život, způsob získávání vzdělání, vztahy mezi muži a ženami, vztahy mezi lidmi v zaměstnání, sociální souvislosti politického rozhodování, volební chování, postoje lidí, stav jejich vědomí atd. Je možno říci, že prakticky každý společenský jev může být předmětem zájmu sociologie, neboť v každém společenském (sociálním) jevu působí lidé, jejich zájmy, vztahy, jednání a tedy i důsledky mající vliv na jiné lidi. Ne všechny společenské jevy jsou ovšem v daný čas zajímavé, nebo natolik významné, aby se staly předmětem sociologického výzkumu, nebo dokonce předmětem zájmu dlouhodobého a systematického studia. Sociologická práce se často soustřeďuje na sociální problémy, tj. takový stav sociálních vztahů, který obsahuje napětí konflikt, nebo jinak ohrožuje stabilitu sociálního celku. Shrneme-li pak předmětem zájmu sociologie jsou zejména: - aktivity lidí (jednotlivců a skupin) a jejich zamýšlené i vedlejší, nezamýšlené účinky; - podmínky života lidské společnosti a vliv jednání lidí na tyto podmínky; - interakce a vztahy mezi lidmi, jak k nim dochází, co je jejich příčinou, jak probíhají, jak se lidé prostřednictvím vztahů navzájem ovlivňuji apod.; - sociální struktura a sítě vztahů, které vznikají v důsledku opakovaní určitých činností a vznik vazeb mezi lidmi, vliv těchto strukturálních celků na chování jednotlivců atd.; - procesy organizování vztahů mezi lidmi, vznik institucí a organizací, principy jejich fungování, vliv organizace na jednání lidí; - úloha kultury ve společnosti, procesy její tvorby, fungování a osvojování kulturních norem a hodnot jednotlivci; - problémy moci, politiky a řízení společenských procesů a úlohy politiky v organizaci společnosti; - společenské vědomí jako komplex způsobu myšlení, skupinové a individuální ideologie, dále postoje a názory lidí, veřejné mínění apod.