Vypracované otázky: Tahák z vypracovaných otázek Ekonomie

1) Chování spotřebitele
Ekonomie - věda, zabývající se rozhodováním, volbou, výběrem nejvhodnějších, optimálních, efektivních variant, možností výroby a spotřeby (užití) vzácných a užitečných statků.
Užitek znamená uspokojení, subjektivní pocit uspokojení nebo užitečnosti, které daný člověk získá spotřebováváním určitého statku nebo služby. Zdroje, které jsou vždy do jisté míry omezené a vyčerpatelné, mezi statky, přinášející pocit uspokojení. Dělíme na celkový užitek (Total Utility - TU), = celkovou úroveň uspokojení určité potřeby. Každá volba je určena objektivními podmínkami (můžeme volit jen z těch alternativ, které jsou reálně dosažitelné) a jednak našimi subjektivním preferencemi (vybraná varianta by pro nás měla mít největší přínos). Každá volba se týká statku. Pojem statek + současně vzácné a užitečné. Dále: mezní užitek (MU) = „dodatečný“ nebo „další“, jedná se tudíž o přírůstkovou veličinu. Ta nám říká, o kolik se zvýší jedna proměnná, když druhá vzroste o jednotku.
zákon klesajícího mezního užitku(popis subjektivních preferencí)= roste-li množství spotřebovávaného statku, mezní užitek tohoto statku obvykle klesá. Popisují ho Indiferenční křivky (IC), tj. křivka lhostejnosti, je křivka, která zobrazuje všechny kombinace různých množství dvou odlišných statků, při kterých dosahuje spotřebitel stejného užitku. Indiferenční křivky vyjadřují preference uživatele. Sklon IC je dán mírou relativních mezních užitků neboli substitučních podmínek, za nichž by - při velmi malých změnách - byl spotřebitel ochoten zaměnit poněkud méně jednoho statku za o něco více jiného.
Model indiferenčních křivek (indiferentní analýza) Indiferenční křivky vyjadřují preference spotřebitele a zobrazují nám všechny kombinace různých množství dvou odlišných statků, při kterých dosahuje spotřebitel stejného užitku. Paretovo optimum - tehdy a právě tehdy, když nelze zvýšit užitek kteréhokoli subjektu, aniž by se snížil užitek kteréhokoli jiného subjektu. Při indiferentní analýze nám tedy stačí, aby spotřebitel byl schopen porovnat užitek různých kombinací zboží navzájem. Indiferenční soubor můžeme graficky znázornit pomocí indiferenčních křivek (Indiference Curve). Soubor IC dvou zboží nazýváme indiferenční mapou. OSY: statek A, statek B, křivka klesá
Rovnováha spotřebitele - situace, ve které spotřebitel maximalizuje užitek, tj. spotřebovává takovou kombinaci zboží, která při daném důchodu a cenách nejlépe uspokojuje jeho potřeby.
Co když mezní užitek další jednotky určitého zboží je vyšší než její cena? Spotřebitel je ochoten vynaložit na získání této jednotky větší částku než je její cena. Optimální množství tedy spotřebitel nakoupí, pokud se mezní užitek rovná ceně MU = P Koblihy) Podmínkou rovnováhy spotřebitele je tedy rovnost mezních užitků všech spotřebovávaných zboží ve vztahu k jejich cenám. MU1/P1 = MU2/P2
Rovnováha spotřebitele - spojení indiferenční mapy a linie příjmů
Rovnováha spotřebitele se nachází v bodě (E), kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky.