1. Pramenem trestního práva není: a. obyčej b. rozhodnutí soudu vydané v jiném případě, třebaže se týká téže právní podstaty c. mezinárodní smlouva o lidských právem a základních svobodách d. zákon č. 119/1990 o soudní rehabilitaci ve znění zákona č. 47/1991 Sb. a 633/1992 Sb. 2. Retroaktivita zákona se uplatňuje: a. vždy b. pokud je nový zákon pro pachatele příznivější c. pokud je nový zákon přísnější d. nikdy 3. Pro trestný čin trvající je charakteristické: a. opětovné uskutečňování jedné a téže skutkové podstaty b. větší počet útoků proti témuž předmětu útoku c. pachatel jím vyvolá protiprávní stav a pak jej udržuje d. postupné uskutečňování stejného záměru 4. O vyloučení příčetnosti pachatele hovoříme, jestliže: a. duševní porucha přechodná či trvalá zbavuje pachatele buď schopnosti rozpoznávací nebo schopnosti ovládací b. duševní porucha přechodná či trvalá zbavuje pachatele schopnosti rozpoznávací i schopnosti ovládací c. pachatel trpí duševní poruchou, která schopnost rozpoznávací ani ovládací nenarušuje d. pachatel trpí přechodnou duševní chorobou, která schopnost rozpoznávací ani ovládací nenarušuje 5. Přímým úmyslem rozumíme stav, kdy pachatel: a. věděl, jaký následek může svým jednáním způsobit, a byl s ním srozuměn pro případ, že by nastal b. nevěděl, jaký následek může svým jednáním způsobit, ale po jeho způsobení s ním byl vnitřně srozuměn c. věděl, jaký následek může svým jednáním způsobit, a způsobit jej chtěl d. věděl, jaký následek může svým jednáním způsobit, ale spoléhal, že jej nezpůsobí