Studijní materiál: Hospodářská úprava lesů - studijní materiál
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:91,2 %
- Typ:Studijní materiál
- Univerzita:Česká zemědělská univerzita v Praze
- Fakulta:Fakulta lesnická a dřevařská
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Lesnictví
- Předmět:Hospodářská úprava lesů
- Autor:northfinder
- Ročník:2. ročník
- Rozsah A4:98 strán
- Zobrazeno:1 496 x
- Stažené:1 x
- Velikost:1,6 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:4618
- Poslední úprava:24.11.2014
1. TEORETICKÉ ZÁKLADY POPISU
1.1 Strom
1.1.1 Stanovení věku, výšky a tloušťky:
Metody stanovení věku stromu
a) z písemného záznamu o založení porostu (s ohledem na případné opakované zalesnění). Věk sazenic se neuvažuje.
b) z větvových přeslenů - u některých dřevin je roční výškový přírůst ohraničený větvovými přesleny (např. u smrku, borovice, jedle). Asi do 30 let věku je možné tuto skutečnost využít pro stanovení věku stromu.
c) spočtením letokruhů lze zjišťovat věk stojících i smýcených stromů. U smýcených stromů se věk zjišťuje na pařezu. Tuto metodu lze použít u jehličnatých dřevin a listnatých dřevin kruhovitě pórovitých (dub, jasan, jilm). U dřevin roztroušeně pórovitých (např. buk) je použití této metody obtížné.
U stojících stromů lze stanovit věk spočítáním letokruhů na radiálním vývrtu provedeném přírůstovým nebozezem. V praxi se dělá vývrt ve výčetní výšce (d1,3). K počtu let zjištěných na vývrtu se dle dřeviny a růstových podmínek připočte 8 - 12 roků, které strom potřeboval, aby dorostl do výčetní výše.
1.1 Strom
1.1.1 Stanovení věku, výšky a tloušťky:
Metody stanovení věku stromu
a) z písemného záznamu o založení porostu (s ohledem na případné opakované zalesnění). Věk sazenic se neuvažuje.
b) z větvových přeslenů - u některých dřevin je roční výškový přírůst ohraničený větvovými přesleny (např. u smrku, borovice, jedle). Asi do 30 let věku je možné tuto skutečnost využít pro stanovení věku stromu.
c) spočtením letokruhů lze zjišťovat věk stojících i smýcených stromů. U smýcených stromů se věk zjišťuje na pařezu. Tuto metodu lze použít u jehličnatých dřevin a listnatých dřevin kruhovitě pórovitých (dub, jasan, jilm). U dřevin roztroušeně pórovitých (např. buk) je použití této metody obtížné.
U stojících stromů lze stanovit věk spočítáním letokruhů na radiálním vývrtu provedeném přírůstovým nebozezem. V praxi se dělá vývrt ve výčetní výšce (d1,3). K počtu let zjištěných na vývrtu se dle dřeviny a růstových podmínek připočte 8 - 12 roků, které strom potřeboval, aby dorostl do výčetní výše.