Manuál: Jak používat vysokoškolské tituly

V prvé řadě bych rád podotknul, že užívání vysokoškolských titulů má své pravidla a vymezené normy. Každý vysokoškolský student by je měl znát, respektovat a řídit se podle nich. Tato příručka nemá za úkol poučovat, ale ujasnit tyto normy. Nabízí vám návod, díky kterému už nikdy nebudete marně koukat na cedulku se jménem před kabinetem!

Většina vysokoškolských pracovníků, specialistů, profesorů (Prof. - prof.), docentů (Doc. - doc.), tak i doktorů (Dr. - PhDr. - Ph.D.) jsou velice hákliví při špatném oslovení jejich titulovaného jména. Co si budeme namlouvat: v českých akademických titulech mají pořádný chaos i studenti, kteří studují už pěknou řádku let. Co pak teprve ti, kteří jsou na VŠ prvním rokem? Proto bych rád tyto pravidla ujasnil a též poukázal na hierarchii titulů při oslovování vyučujících. Vyvarujte se tomu, abyste oslovovali např. Mgr. Jana Nováka, titulem (pane profesore)! Hlavním problémem všech nováčků je to, že na gymnáziích a středních školách nás nutili oslovovat učitele „pane profesore“. Na vysoké škole se to student musí sám naučit. I když se vám to zdá nesmyslné, když učitelé lpí na oslovování tituly, nezapomeňte, že to není pouze výraz úcty k dané osobě (byť vám může být jakkoliv nesympatická), ale také k instituci, kterou navštěvujete. Dávejte si proto pozor na to, kdo se pyšní jakým titulem.