Závěrečná práce: Zápočtová práce - Portrét Lenka Reinerová

Rodilá Pražanka, kdyby to bylo možné, měla by právě Prahu a nic jiného uvedeného jako národnost v dokladech. Patřila do okruhu přátel známého zuřivého reportéra Egona Erwin Kische a do pražské židovské komunity, tři roky pracovala v jedné kanceláří s Jaroslavem Foglarem. Zajímavá a silná osobnost, spisovatelka, překladatelka a novinářka, v každém případě výjimečná. I tím, že píše německy či spíše, jak ona sama říkala, používá tzv. Prager Deutch, čili pražskou němčinu.
Její život a studia začaly v Karlíně, tehdy samostatném městě, kde se narodila v roce 1916. Studovala německé gymnázium, ale díky špatné finanční situaci musela studia v 16 letech ukončit a nastoupit do práce. I toto byl jeden z důvodů proč vstoupila do komunistické strany. V roce 1935 vyšla její první báseň a pak nastoupila jako novinářka do emigrantského časopisu Arbeiter Illustrierte Zeitung. To jí v podstatě zachránilo v roce 1939 život. Doprovázela jednoho amerického novináře z Baltimore Sun po Polsku a Zakarpatské Rusy. Ten se od ní později odpojil jí vyslal do Rumunska. Tam jí zastihla zpráva, že Československo bylo obsazeno fašistickým Německem. Všichni přátele jí okamžitě varovali, aby se nevracela. Ona sama volala domů a i zde jí rodina varovala, ať se nevrací. Němci jí již navštívili u nich doma a chtěli jí jako nepřítele říše zatknout. Americký novinář dobře tušil, do jakého problému se Evropa řítí a proto se své české spolupracovnici rozhodl pomoci. Prohlásil jí za svou sekretářku, zatlačil na Francouze a zařídil cestu, místo zpět do Čech, do Paříže. V Paříži se potkala s částí svých přátel, kteří tak jako ona, odešli z obsazeného Československa.