1. Počátky slovního dorozumívání, vývoj jazyků, jazyk jako nástroj komunikace.
a) potřeba dorozumívání se b) potřeba výměny informací c) potřeba sdílení zkušeností d) potřeba vzdělávání a výchovy nové generace + předávání získaných poznatků
2. Řecká orální kultura, Platon, Sokrates.
Schopnost působit silou slova byla vysoce oceňovanou hodnotou v období antických počátků evropské vzdělanosti. Vypravěč byl uznávanou autoritou - umí veřejně promluvit, vystoupit s radou, zaujmout, získat všeobecný souhlas a obdiv.
Rétorika (definice):
a) umění ovládnout slovo (logos) a současně také oborem, který se nad různými možnostmi užití logu racionálně zamýšlí, postihuje jejich zákonitosti a pokouší se je kodifikovat prostřednictvím uspořádaného souboru pravidel. b) není každá řečová činnost, ale jenom ta, jíž jde o ovlivnění auditoria, s využitím těch okolností, které řeč doprovázení, zásady je možné si v průběhu učení osvojit. c) řečnictví, učení, jak krásně mluvit, zpracovává metodu přípravy, přednesu, zpětné vazby s publikem. Studium jakékoli přesvědčovací řeči.
Rétorika vychází ze dvou předpokladů: a) ze svobody slova b) ze svobody jednání Tyto dva předpoklady zajišťují auditoriu mocenskými tlaky nevynucený příklon k nejpřesvědčivější z možných variant chování a k nejlepšímu z předložených argumentů.