Stalo se to v noci ze 16. na 17. června 1972, kdy noční hlídač komplexu kancelářských a obytných budov na březích Potomacu Frank Wills objevil při své noční pochůzce cosi neobvyklého. Dveře zadního vchodu u garáží našel odemčené a západka byla zajištěna proti zavření lepící páskou. Wills nelenil, zavolal policii a tím se dostal do dějin. Ten komplex budov se totiž jmenoval WATERGATE a policie právě tady, v šestém patře, v kancelářích, které si pronajalo ústředí Demokratické strany pro volební kampaň, přistihla pět nezvaných hostů s rukavicemi v plné práci. Následující text, který byl otištěn ve zkrácené podobě v Lidových novinách 25.9.1993, je určen všem mladým adeptům novinářství, kteří tak často přidávají koncovku -gate do titulků svých článků, aniž znají základní fakta o aféře, která inspirovala pojmenování všech dalších politických skandálů, ať už se jmenovaly Irangate, Macekgate nebo Wallisgate, či zcela poslední Clintonova Zippergate.