Skripta: Jazyková komunikace v dějinách lidstva

Rétorika bývá považována za disciplínu patřící minulosti. Při vyslovení slova rétorika si většina z nás vybaví antické nebo středověké myslitele, filosofy a řečníky. Přitom rétoriku lze vnímat naprosto aktuálníma očima, jako - obecně řečeno - umění mluvit na veřejnosti. Umění přednést své argumenty, zapůsobit na své posluchače a diváky, přesvědčit je o svých názorech a získat je pro svou věc. Rétorika je tedy nezbytnou dovedností a technikou současné společenské a politické komunikace.
Bylo tomu tak vždycky, ačkoli se mohlo - například během komunistické totality - zdát, jako by rétorika ztratila svůj význam a své postavení. Řečnictví v komunismu bylo suché, nevzhledné, nepřesvědčivé. Bez nadsázky lze říci, že jedním z důvodů pádu komunismu byla i neschopnost přesvědčit o jeho přednostech širokou veřejnost. A to nejen činy, ale i slovy, rétorikou.
Moderní doba přináší doslova překotný rozvoj mezilidské komunikace, ať už v osobním, soukromém životě, tak především ve veřejném prostoru. Komunikují se témata politická, ekonomická, obchodní, svrchované důležitosti nabývá masová komunikace v hromadných sdělovacích prostředcích - médiích, ale i komunikace reklamní a marketingová, na níž doslova stojí celý svět podnikání a obchodu.
A přitom jde vlastně stále o totéž: chcete-li se uplatnit na trhu - zboží, informací, myšlenek - musíte umět své sdělení podat tak, aby vám bylo dobře rozumět, abyste zaujali své publikum a dokázali mu vštípit, že právě to vaše zboží, vaše myšlenky jsou nejen navýsost důležité, ale že je to publikum nezbytně potřebuje ke svému životu. K tomu ovšem slouží rétorika jako soubor řečnických a obecně veřejně-komunikačních schopností a dovedností.