Poznámky: Vademecum pomocných věd historických - výtah
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:83,7 %
- Typ:Poznámky
- Univerzita:Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
- Fakulta:Filozofická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Dejepis
- Předmět:Pomocné vědy historické
- Autor:petr.rajnoha
- Rozsah A4:40 strán
- Zobrazeno:1 606 x
- Stažené:9 x
- Velikost:0,4 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:4841
- Poslední úprava:19.01.2015
Paleografie
- Termín je řeckého původu (paleios = starý a grafein = psát). Označuje vědu, která studuje stará písma.
- Pro naše účely - pod pojmem paleografie rozumíme paleografii latinskou - tj. texty psané písmem latinského okruhu bez ohledu na použitý jazyk. Latina byla až do raného středověku prakticky jediným písemně uplatňovaným i uplatnitelným jazykem. Teprve postupně během vrcholného středověku a pak výrazněji od středověku pozdního se vedle ní prosazovaly i jazyky národní, které od 14. a 15. st. Začaly převládat
- V rámci jednotné paleografie latinské (nadále jen paleografie) dochází k prohlubování funkce písma ve společnosti a tím i k stále výraznější diferenciaci uvnitř ní, kdy vedle sebe vytvářejí více či méně autonomní paleografie národní, uplatňující se především v národních jazycích
- Vedle paleografie latinské mají význam pro studium našich národních dějin i paleografie řecká a od ní odvozená slovanská, osmanská a hebrejská
- Paleografii lze definovat z dvojího aspektu:
- Termín je řeckého původu (paleios = starý a grafein = psát). Označuje vědu, která studuje stará písma.
- Pro naše účely - pod pojmem paleografie rozumíme paleografii latinskou - tj. texty psané písmem latinského okruhu bez ohledu na použitý jazyk. Latina byla až do raného středověku prakticky jediným písemně uplatňovaným i uplatnitelným jazykem. Teprve postupně během vrcholného středověku a pak výrazněji od středověku pozdního se vedle ní prosazovaly i jazyky národní, které od 14. a 15. st. Začaly převládat
- V rámci jednotné paleografie latinské (nadále jen paleografie) dochází k prohlubování funkce písma ve společnosti a tím i k stále výraznější diferenciaci uvnitř ní, kdy vedle sebe vytvářejí více či méně autonomní paleografie národní, uplatňující se především v národních jazycích
- Vedle paleografie latinské mají význam pro studium našich národních dějin i paleografie řecká a od ní odvozená slovanská, osmanská a hebrejská
- Paleografii lze definovat z dvojího aspektu: