1. Středověk, charakteristika, periodizace. Pojem středověk vznikl v 17. století (poprvé Kryštof Keller 1668). Charakterizoval období mezi antickým starověkem a tehdejší „novou dobou“. Členění starověk, středověk, novověk se nehodí pro celý svět, pouze pro Evropu.V užším slova smyslu používáno pro vývoj západoevropského civilizačního okruhu. Datace nejčastěji 6.-15. století. Vyjádřeno symbolickými daty 476-1492. Od pádu římské říše po objevení Ameriky. Počátek na troskách římské říše, závěr středověku určují zásadní změny, jež ukončují dosud relativně jednotný vývoj (mj. rozpad jednotné víry nástupem reformace). 5.-10. století- období utváření z hlediska rozsahu, postupná kristianizace nových, především germánských a slovanských oblastí. 11.-13. století , reconquista Pyrenejského poloostrova (ukončena 1492), ve 13. století rozšiřování hranice na SV (Prusko, dnešní Finsko, Estonsko,Lotyšsko), ve 14. století Litva. Oblast jednotné víry , církevní organizace i liturgie. Jedna vzdělanost. Společný jazyk duchovních a vzdělanců-latina. To vše vytváří společné kulturní rysy celého západoevropského okruhu.