Referát: Referát o hanze ve středověku
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:78,2 %
- Typ:Referát
- Univerzita:Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
- Fakulta:Filozofická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Dejepis
- Předmět:Středověk
- Autor:petr.rajnoha
- Rozsah A4:4 strán
- Zobrazeno:1 252 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:4864
- Poslední úprava:19.01.2015
Období před hanzou
Skupinky cestujících kupců vznikaly už za Karlovců, ovšem obchod se kvantitativně a geograficky rozšiřoval od 11. do 14.st. Tomuto jevu dopomohly nejen křížové výpravy (např. do Levanta) ale i kontakt s mongolskou říši ve 13.st. (kupecké kolonie v Asii - Tabriz, Astrachan). Zvýšila se poptávka po orientálních výrobcích (koření, léky, drogy, hedvábí, koberce, voňavky aj.) či po produktech denní potřeby. Později se však převážně obchodovalo se surovinami jako je obilí a dřevo a se zemědělskými a hospodářskými výrobky.
Mezi nejdůležitější zboží které se vyváželo do Orientu patřilo zboží vlámské a brabantské, později anglické. Uvnitř dálkového obchodu v Evropě se obchodovalo s obilím z baltských oblastí - s rybami ze skandinávských zemí - s vínem z jihozápadní Francie - s pivem z Německa - se stavebním dřívím, smolou, dehtem a potaší z Ruska, Polska a Litvy - solí z Lüneburku - borytem barvířským a mořenou barvířskou ze severní Franicie a kvalitním železem ze Švédska.
Převážná část komodit se dopravovala po řekách či po moři, což bylo bezpečnější a rychlejší. Důvodem pro tento způsob dopravy byl i fakt, že stav cest nevyhovoval dopravě zboží. Mimojiné zde existovali loupeživí rytíři a zběhlí nevolníci, kteří neváhaly kupce okradnout. A nad to se často platilo clo a mýtné.
Mezinárodní a tuzemský obchod také komplikovalo nejednotné ustanovení o mincích, mírách a váhách. Tento problém vyřešili až specializovaní kupci zabívající se obchodem se zbožím i s penězi. Jedním z prvních specializovaných míst byly champagnské trhy (Troyes, Brie, Bar-sur-Aube, Lagny-sur-Marne), které ležely na cestách z Itálie do severní Francie a Flander a spojily hospodářsky nejvyvinutější lokality Evropy. Zde se na lavicích (banca, Bank - odtud název banka) vážily mince. Úvěrové transakce vznikly v souvislosti s rozvojem obchodu. Tento obchod rostl převážně díky italským kupcům a bankéřům.
Takto rozvivutý obchod vyžadoval promyšlenou organizaci, značnou korespondenci, učetnictví a zvláštní právní formy, které by ustanovily zvyklosti v obchodu moderní doby. Obchodní činnost se později přenáší ze Champagne do Itálie a severního Německa. V té době města jednají ještě izolovaně. Proti nahodilostem, nebezpečí a nejistotám založili kupci, často příslušníci patriciátu, v důležitých obchodních střediscích městské svazy. Jeden z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších svazů byla v období 12. až 15. st. německá hanza, o které se nyní zmíníme.
Skupinky cestujících kupců vznikaly už za Karlovců, ovšem obchod se kvantitativně a geograficky rozšiřoval od 11. do 14.st. Tomuto jevu dopomohly nejen křížové výpravy (např. do Levanta) ale i kontakt s mongolskou říši ve 13.st. (kupecké kolonie v Asii - Tabriz, Astrachan). Zvýšila se poptávka po orientálních výrobcích (koření, léky, drogy, hedvábí, koberce, voňavky aj.) či po produktech denní potřeby. Později se však převážně obchodovalo se surovinami jako je obilí a dřevo a se zemědělskými a hospodářskými výrobky.
Mezi nejdůležitější zboží které se vyváželo do Orientu patřilo zboží vlámské a brabantské, později anglické. Uvnitř dálkového obchodu v Evropě se obchodovalo s obilím z baltských oblastí - s rybami ze skandinávských zemí - s vínem z jihozápadní Francie - s pivem z Německa - se stavebním dřívím, smolou, dehtem a potaší z Ruska, Polska a Litvy - solí z Lüneburku - borytem barvířským a mořenou barvířskou ze severní Franicie a kvalitním železem ze Švédska.
Převážná část komodit se dopravovala po řekách či po moři, což bylo bezpečnější a rychlejší. Důvodem pro tento způsob dopravy byl i fakt, že stav cest nevyhovoval dopravě zboží. Mimojiné zde existovali loupeživí rytíři a zběhlí nevolníci, kteří neváhaly kupce okradnout. A nad to se často platilo clo a mýtné.
Mezinárodní a tuzemský obchod také komplikovalo nejednotné ustanovení o mincích, mírách a váhách. Tento problém vyřešili až specializovaní kupci zabívající se obchodem se zbožím i s penězi. Jedním z prvních specializovaných míst byly champagnské trhy (Troyes, Brie, Bar-sur-Aube, Lagny-sur-Marne), které ležely na cestách z Itálie do severní Francie a Flander a spojily hospodářsky nejvyvinutější lokality Evropy. Zde se na lavicích (banca, Bank - odtud název banka) vážily mince. Úvěrové transakce vznikly v souvislosti s rozvojem obchodu. Tento obchod rostl převážně díky italským kupcům a bankéřům.
Takto rozvivutý obchod vyžadoval promyšlenou organizaci, značnou korespondenci, učetnictví a zvláštní právní formy, které by ustanovily zvyklosti v obchodu moderní doby. Obchodní činnost se později přenáší ze Champagne do Itálie a severního Německa. V té době města jednají ještě izolovaně. Proti nahodilostem, nebezpečí a nejistotám založili kupci, často příslušníci patriciátu, v důležitých obchodních střediscích městské svazy. Jeden z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších svazů byla v období 12. až 15. st. německá hanza, o které se nyní zmíníme.