Již dávno jsou doby, kdy se utvářely první přirozené jazyky a člověk tak získal velmi sofistikovaný prostředek komunikace a dorozumívání, tak nezbytný k vývoji celé společnosti. Dnešní společnost můžeme nazývat společností informační, jenž má k dispozici počítače, informační systémy a jazyky informační. Informační jazyky se řadí mezi tzv. jazyky umělé. Nechme stranou úvahy o tom, zda jsou umělé jazyky jazykem v pravém slova smyslu a pojďme si představit hlavní kategorie informačních jazyků, tedy jazyků používaných v informačních systémech. Za informační jazyky jsou považovány jazyky programovací (algoritmické informační jazyky), jazyky dotazovací (logické informační jazyky) a konečně selekční informační jazyky. V následujícím textu se budu zabývat především selekčními jazyky, a protože je to téma velmi obsáhlé, zaměřím se na jejich typologii. V textu se budu mnohdy opírat o citace, ačkoli se je většinou snažím omezit na nutné minimum, v této práci budu citace využívat poněkud častěji, a to především kvůli větší přesnosti a lepšímu vystižení některých odborných termínů.