Vypracované otázky: Teorie práva - otázky ke zkoušce
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:89,0 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Vysoká škola Karlovy Vary
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Právo
- Předmět:Teorie práva
- Autor:petr.rajnoha
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:14 strán
- Zobrazeno:1 321 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,3 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:4937
- Poslední úprava:26.01.2015
1.Pojem práva; právo objektivní a právo subjektivní; právo pozitivní a právo přirozené.
Právo je nezbytné. Kde je společnost, je i právo. Společnost nemůže žít bez řádu a pravidel. Právo snižuje míru chaosu (entropie) ve společnosti, stabilizuje poměry. Ale to jen v tom případě, pokud je samo relativně stabilní a pokud se dodržuje. Každá revoluce, byť provázená chaosem, vytvořila nový řád. Právo je také ovlivňováno vývojem společnosti (spontánně se vyvíjí i přirozené právo) => věci nelze vracet zpět.
Pojem právo nelze jednoduše vymezit. Jedná se o multimediální fenomén, o minimálně duální jev. Nelze jej definovat jednou definicí, jde o polysém.
Můžeme říci, že právo je souhrn právních norem (pravidel pro chování lidí), je vynutitelné státní mocí a je obecně závazné.
- právo objektivní - souhrn právních norem jako obecně závazných pravidel chování stanovených či uznaných státem, jsou v oficiálních, státem uznaných pramenech práva
- právo subjektivní - možnost chování zaručená právním subjektům objektivním právem, nutnost chovat se určitým způsobem pod hrozbou sankce. významný je rozdíl mezi subjektivním právem a vlastním chováním v jeho mezích, které se označuje jako výkon práva
- právo přirozené (ius naturale) - existuje nezávisle na státě, vzniká a vyvíjí se ve společnosti. Jde o souhrn principů, které jsou adekvátní dosaženému stupni vývoje společnosti. Předchází pozitivní právo (je prepozitivní).
- právo pozitivní (ius pozitivum) - je dané státem, je to právo platné. Pozitivisté rozlišují právo a morálku. Utopická představa -> kdyby nebylo protizákonného jednání, nemuselo by existovat pozitivní právo. Pozitivní právo je tedy předem dáno, jsou to předvídatelná pravidla, která se vynucují, tzn. že protiprávní jednání je postihováno.
Právo je nezbytné. Kde je společnost, je i právo. Společnost nemůže žít bez řádu a pravidel. Právo snižuje míru chaosu (entropie) ve společnosti, stabilizuje poměry. Ale to jen v tom případě, pokud je samo relativně stabilní a pokud se dodržuje. Každá revoluce, byť provázená chaosem, vytvořila nový řád. Právo je také ovlivňováno vývojem společnosti (spontánně se vyvíjí i přirozené právo) => věci nelze vracet zpět.
Pojem právo nelze jednoduše vymezit. Jedná se o multimediální fenomén, o minimálně duální jev. Nelze jej definovat jednou definicí, jde o polysém.
Můžeme říci, že právo je souhrn právních norem (pravidel pro chování lidí), je vynutitelné státní mocí a je obecně závazné.
- právo objektivní - souhrn právních norem jako obecně závazných pravidel chování stanovených či uznaných státem, jsou v oficiálních, státem uznaných pramenech práva
- právo subjektivní - možnost chování zaručená právním subjektům objektivním právem, nutnost chovat se určitým způsobem pod hrozbou sankce. významný je rozdíl mezi subjektivním právem a vlastním chováním v jeho mezích, které se označuje jako výkon práva
- právo přirozené (ius naturale) - existuje nezávisle na státě, vzniká a vyvíjí se ve společnosti. Jde o souhrn principů, které jsou adekvátní dosaženému stupni vývoje společnosti. Předchází pozitivní právo (je prepozitivní).
- právo pozitivní (ius pozitivum) - je dané státem, je to právo platné. Pozitivisté rozlišují právo a morálku. Utopická představa -> kdyby nebylo protizákonného jednání, nemuselo by existovat pozitivní právo. Pozitivní právo je tedy předem dáno, jsou to předvídatelná pravidla, která se vynucují, tzn. že protiprávní jednání je postihováno.