Otázka č. 1- Periodizace dějin Římského státu /časové určení a obecná charakteristika jednotlivých období/
Podle vývoje Římské říše rozděleno na IV období, založení Říma roku 753 př. N. l. toto ale není jisté, je to pouze z legend a z nálezů, ,kdy trvání římské říše od 8 st. Př. N . do 5 stol. N. l.
Prvním obdobím byla doba královská - od 8. stol. Př. N. l. do 5. stol. Př. N. l. , pramenem práva byl obyčej, v tomto období bylo 7 králů
Období republiky- 5 století před. N. l. až l. století pře. N. l., zde bylo rozdělení obyvatel podle majetku , přechod od rodové společnosti do třídní společnosti, pramenem práva byl již zákon
Principát - období od l. stol. Př. N. l. do 3. stol. N. l., zde měl hlavní postavení císař, jako absolutní monarcha, I. Císařem byl Octavianus Augustu- byl označován jako otec vlasti , pramenem práva bylo usnesení senátu
Dominát - 3 st. N. l. až 5 stol. N. l., 476 n. l. pád Římské říše, kdy římské právo existovalo i po tomto pádu, pramenem práva byly císařské všeobecné zákony, roku 395 n. l. rozdělení na západořímskou a východořímskou říši, hl. města západořímské říše byl Řím, východořímské šíře Konstantinopol.
Celá recepce římského práva dala základ pro evropskou kulturu, jedná se o promyšlený systém, mělo vliv i na české právo, velký rozmach mělo po pádu v Itálii, kde ho vykládá Irnerius na Boloňské univerzitě. Glosátoři - představitelé tohoto směru - vykládali gllsi mezi ustanovení, Komentátoři - jsou to postglosátoři, používají komentář a né glosi. Šíření římského práva po všech krajích , lidé dávali přednost římskému právu před domácími právy/v primitivním stádiu/, toto užívání zásad římskoprávních v praxi se původně dělo bez jakéhokoliv právního základu, neboť nebylo právo římské uznáno jako právní pramen v evropských státech cestou zákonodárnou, ale pozvolna během staletí skutečným zachováváním vešlo v platnost jako právo obyčejové.