Přednášky: Římské právo - poznámky z přednášek - zimní semestr

1. Věci z pohledu římského práva (res = věc)

Věcem se věnuje 2. a 3. kniha Gaiových Institucí. Jaká je definice věci?
- každý předmět z vnějšího světa, který může být poznán člověkem
- z právního hlediska musí být ale věc užitečná a pro člověka dosažitelná
- věcmi nejsou kovy a horniny nacházející se na jiných planetách
- věcmi nejsou ani rostliny nebo živočiši (ať dosažitelní), pro něž lidské vědění nenašlo využití
Gaius byl ovlivněn řeckým myšlením a podle řecké filosofie dělí věci na:
- hmotné (res corporales) - hmatatelné (res quae tangi possunt)
- nehmotné (res incorporales) - nehmatatelné (res quae tangi non possunt) - např. subjektivní práva - z nich mohou pramenit i určité výhody, které se projeví v materiální oblasti - užívací právo.
Podobně dělil věci i Cicero:
- věci, které jsou - res quae sunt
- věci, o nichž mám představu - res quae intelliguntur
1.1. Dělení věcí
1.1.1. Věci dělitelné a nedělitelné
Dalo by se říci, že lze věc vždy rozdělit, ale je zde požadavek, aby každá menší část měla stejnou funkčnost, užitečnost, kvalitu (např. pozemek). Nedělitelným je např. živý tvor, technický přístroj - tyto věci mohou být mezi více osob rozděleny pouze pomyslně => spoluvlastnictví. Každý spoluvlastník pak může čerpat určitý užitek (jedná se tedy o určité ideální rozdělení). U subjektivních práv není možné ani ideální rozdělení (např. přechod přes pozemek nebo služebnost /servitus/ - buď ji mám celou nebo vůbec).