Právo se dělí na soukromé a veřejné. Občanské právo je právem soukromým.
Teorie rozlišení 1. teorie zájmová - z římského práva 2. teorie subordinace - ve veřejném právu mají subjekty rovné postavení. 3. teorie subjektu - subjekt je upraven veřejným právem, má postavení nositele veřejné moci.
Soukromé právo Rovnost účastníků, je dovoleno vše, co není zákonem zakázáno, žádný subjekt nevystupuje jako nositel veřejné moci. Smlouva - rovné postavení. Normy jsou převážně dispozitivní. Porušení může být např.: odpovědnost za škody…..
Veřejné právo Nerovnost účastníků, jeden je nositelem veřejné moci, platí pro něj, že je zakázáno vše, co není dovoleno. Rozhodnutí je jednostranné. Normy jsou kogentní. Porušení - mezi státem a tím kdo normu porušil - následuje trest.
Struktura soukromého práva 1. soukromé právo obecné - občanské 2. soukromé právo zvláštní - obchodní, pracovní, rodinné 3. mezinárodní právo soukromé