Studijní materiál: Lobbying v EU za zájmy podnikatelů

I. Co je euro-lobbying
- Význam lobbyingu v demokratické a právní společnosti
- Přístup Evropské unie k lobbyingu
- Význam evropského lobbyingu pro subjekty z nových členských zemí

Moderní demokracie nevěří na vševědoucí a neomylné vládce. Přijímá proto jako samozřejmou a prospěšnou komunikaci společnosti s legislativou a exekutivou. Různé zájmové skupiny společnosti (názorová hnutí, zaměstnavatelé a zaměstnanci, menšiny, regiony atd.) získají lepší informace o chystaných rozhodnutích. V ideálním případě dokonce napomohou jejich vyváženosti tím, že do nich transparentním a rovnoměrným způsobem promítnou své argumenty. Jejich „služebníci“ v pozicích poslanců a ministrů budou lépe informováni o různosti názorů na projednávanou věc a dostane se jim vysvětlení očekávaných důsledků jejích rozhodnutí. Taková by měla být ideální podstata lobbyingu a práce lobbyisty. J.F. Kennedy v době, kdy byl „jen“ senátorem za stát Massachussets, ji přirovnal k roli advokáta v soudním řízení. Stejně jako při rozhodování u soudu, kde se v souladu se zákonem „utkávají“ státní zástupce a advokát, potřebují zájmové skupiny v politickém rozhodování pravidla hry a hráče profesionály, aby zájem ani jedné z nich nepřišel zkrátka.
Praxe se mnohdy vzdaluje ideálu a sám pojem lobbying ne neprávem získal v mnoha kulturách pachuť úplatkářství a klientelismu. Je často považován za věc špinavou, stejně jako politika, s níž žije v těsném kontaktu. To, že se obou činností - politiky i lobbyismu - občas zmocňují stoupenci nečistých úmyslů a praktik, však nic nemění na jejich společenské potřebnosti. Z toho vychází i Evropská unie, která lobbying, nebo také institucionální vztahy (institutional relations) případně veřejné záležitosti (public affairs), chápe jako samozřejmou součást rozhodovacího procesu. Snaží se jim dát řád a solidnost vylučující nekalé praktiky, úplatky či vydírání, a zajišťující rovnováhu prezentovaných zájmů. Lobbyisté jsou v Bruselu chápáni jako partneři, někdy dokonce jako pomocníci institucí EU v rozhodovacím procesu. Vítáni jsou zejména ti, kteří zastupují transparentní a nezpochybnitelné organizace disponující širší legitimitou (zástupci regionů, asociací, odborů, církví atd.). Pokud navíc znají „pravidla hry“, tj. rozhodovací postupy EU, a přinášejí hodnověrné argumenty, tj. studie, statistiky, průzkumy názorů atd., jsou úředníky a poslanci v orgánech EU doslova vyhledáváni.