Úvod Jednotný vnitřní trh Evropské unie je společný prostor bez vnitřních hranic, v němž je zaručen volný a neomezený pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. V rámci dnešní Evropské unie se stal skutečností dnem 1.1.1993. V té době měl cca 370 milionů spotřebitelů a jeho HDP přesahoval 5,6 bilionů EURO. Dnešní stav je zhruba 400 milionů spotřebitelů a po vstupu dalších deseti zemí včetně České republiky přesáhne jeho velikost 450 milionů spotřebitelů. Už dnes je však evropský vnitřní trh největším jednotným trhem na světě. Už ve smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) v roce 1957 byl společný trh stanoven jako hlavní cíl zakladatelů. Nezbytnými předstupni evropského vnitřního trhu se stala zóna volného obchodu a později celní unie, které byly 1.7.1968 realizovány v rámci Evropském společenství. Další krok na cestě k vnitřnímu trhu byl učiněn až počátkem osmdesátých let 20. století. Byly odstraněny překážky volného pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb, národní právní normy členských států EU byly unifikovány za účelem vytvoření společného trhu. Klíčovým datem vytváření jednotného vnitřního trhu EU byl 1. červenec 1987, kdy vstoupil v platnost Jednotný evropský akt (JEA). Členské země se v něm shodly, že zruší kontroly zboží na vnitřních hranicích a budou realizovat čtyři základní svobody, tj. svobodný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Významná byla shoda na pevném rozhodujícím datu dovršení evropského vnitřního trhu k 31.12.1992.