veřejné právo - jeden ze subjektů je v nadřazeném postavení (vrchnostenském) soukromé právo - subjekty jsou si rovny
správní právo je právem veřejným, právo v drtivé části nekodifikované (není žádný zákon) kodifikace: procesní část: Přestupkový zákon 2000/90 Sb., Správní řád ý1/67 + 500/04 Sb. - novelizovaný, hmotná část: kompetenční zákon 2/69 Sb., zákonná úprava územní samosprávy atd. tripartita moci: moc výkonná, zákonodárná a soudní
Prameny správního práva - viz výše
materiální smysl - pravidlo chování formální smysl - zákon, ústava
správní právo - právo psané, vytvořené právním řádem ČR, nejdůležitější pravidlo (zásada): „pozdější ruší dřívější“ a „zvláštní zákon má přednost před obecnou úpravou“ A) Vnitrostátní právo Druhy 1. ústava + LZPS vymezení tripartity moci, důraz na moc výkonnou zakládá princip legality správy (vše, co se děje - stát činí, je v souladu se zákonem, co orgánům zákon výslovně umožní, povoleno, vše co není zakázáno) na základě ústavy vydává vláda nařízení Ministerstva a jiné správní orgány 2/69 Sb. územní samospráva čl. 8 a hlava VII. 2. zákony (vyjmenovány viz výše) - návrh dává vláda, poslanec, skupina poslanců, senát a kraj „výhrada zákona“ - úprava nemůže být nižší než zákon (TČ nebo PŘ) 3. podzákonné normy - normotvorba veřejné správy nařízení - projevem činnosti veřejné správy vyhlášky - projevem činnosti samosprávy vychází již z existujícího zákona nesmí být proti zákonu nebo mimo zákon, pouze podle zákona jde o akty obecné povahy, které působí proti všem (erga omnes) N. - subjekt, který ho vydal, může ho změnit i zrušit, je jím také vázán vydává vláda na základě ústavy ministerstva a jiné orgány státní správy na základě zákona, pokud jím to zákon dovoluje obce a kraje v přenesené působnosti existuje zde povinnost je vydat
obecně závazné vyhlášky: vydávají obce a kraje v samostatné působnosti jako projev samosprávy, je zde pouze právo subjektů je vydat