1. Finanční politika - je součástí národohospodářské politiky - spolu s politikou mzdovou a cenovou - náplň - cílevědomé ovlivňování ekonomických procesů tvorbou, rozdělováním a užitím peněžních fondů za účelem dosažení a udržení ek. rovnováhy - stanoví urč. cíle, které mají být dosaženy např. reforma veřejných financí) - a nástroje, jimiž mají být dosaženy - tím nástrojem je i finanční právo - člení se na jednotlivé úseky - zahrnuje následující oblasti ovlivňování ekonomických procesů: - měnová politika - ovlivňování ek. procesů rozšiřováním či bržděním peněžní masy - devizová politika - ovlivňování ek. procesů působením na tvorbu, rozdělování a užití devizového fondu - rozpočtová politika - ovlivňování ek. Procesů tvorbou, rozdělováním a užitím rozpočtového fondu - finanční nástroje (např. daně, odvody, poplatky) a pravidla finančního hospodaření jsou upraveny normami fin. práva
2. Měnová politika - v užším smyslu - cílevědomé ovlivňování ekonomických procesů prostřednictvím rozšiřování či brždění emise peněžní masy - v širším smyslu - zahrnuje i devizovou politiku Měna - mince, bankovky, státovky a další uznané zákonem (např. pokladnioční poukázky) Ústřední emisní instituce - emitují peněžní masu a zodpovídají za správu měny - ústřední emisní banka - ministerstvo financí - zvláštní bankovní úřady s právem emise - stabilizační fondy Peněžní masa - zákonná platidla + žirální peníze (= zůstatky na účtech) - součástí jsou směnky - „M1“ - oběživo + vklady splatné na požádání - „M2“ - M1 + úsporné vklady s krátkou výpovědní lhůtou - „M3“ - M2 + dlouhodobé pohledávky vůči bankovnímu sektoru okamžitě převoditelné (CP na řad)