1. POJEM VEŘEJNÉ SPRÁVY, POSTAVENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY V SYSTÉMU VEŘEJNÉ MOCI, DRUHY A ČLENĚNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY, VZTAHY MEZI VEŘEJNOU SPRÁVOU, ZÁKONODÁRSTVÍM, SOUDNICTVÍM A VLÁDOU
Charles Luis Montesquie: - navrhl princip dělby moci, inspiroval se Johnem Lockem a tvrdil, že ve státě by neměl být jeden panovník s absolutní mocí, ale jeho moc má být rozdělena na dvě navzájem oddělené » zákonodárnou a výkonnou (k těmto dvěma mocím přidal moc soudní oddělením od moci výkonné) - z jeho teze vychází i základy české ústavnosti (rozdělení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní) - fakt, že by od sebe měly být moci odděleny a neměly by si navzájem konkurovat je nerealizovatelný ideál
Veřejná správa: - moderní veřejná správa je oproštěná od nezávislé justice a je založena na legálním základě - pojem veřejná správa nelze přesně definovat, protože se liší případ od případu - veřejnou správu lze označit jako správu veřejných záležitostí (vztahy do kterých vstupujeme, ačkoli zasahují mimo naší osobu) ve veřejném zájmu (nemusí být vždy zájmem většiny) - pro účely ochrany veřejného zájmu vznikají různé instituce (kontrolní potravinový úřad, česká obchodní inspekce, dopravní policie…) - „správa“ je činnost prováděná kýmkoli za účelem dosažení specifického cíle a dělí se na veřejnou (spravování veřejných záležitostí ve veřejném zájmu) a soukromou (soukromý zájem), mezi oběma správami je nekonkrétní hranice (kritériem rozlišení je účel, který je sledován) - veřejná správa ovlivňuje činnost jiných složek, nesmí jít mimo zákon nebo proti němu