TP součást právního řádu a odvětví veřejného práva. Určuje, které ze spol. škodlivých činů jsou trestné a stanoví i tresty za jejich spáchání. Ochraně slouží i ukládání tzv. ochranných opatření. Má funkci represivní i preventivní. TP hmotné (materiální) stanovuje, co je trestným činem a jaký trest lze za něj uložit, TP procesní (formální) upravuje trestní řízení, tj. procedurální postup trestních orgánů v trestních věcech. TP hmotné - trestní zákon TP procesní - trestní řád
PRÁVNÍ STÁT A TRESTNÍ PRÁVO
Novelizace TPH: 1989, 1990, 1991, 1993, 1995 Spojitost s demokracií - nezasahuje do spol., polit., hosp. života za jiným cílem, než k ochraně před kriminalitou. Základní fce: ochrana před kriminalitou = před trest. Činy vyššího stupně nebezpečnosti pro spol. Druhotná fce: trest je nejzazší (subsidiární) prostředek k ochraně právního řádu, k němuž je možno sáhnout teprve tehdy, když prostředky ostatních právních odvětví nepostačují. Zásady TP: 1. zásada: pomocná úloha trestní represe. ULTIMA RATIO - právo nejzazšího prostředku - TRESTNÍ PRÁVO 2. zásada: demokratizace Demokratické TP proto koncentruje svou pozornost na ochranu osobnosti člověka, jeho důstojnosti a jeho práv a svobod. 3. zásada: odpovědnost za spáchání TČ - je základem trestní odpovědnosti spáchání TČ. Škodlivosti musí odpovídat i aplikovaný trest. (tato zásada porušována § 41 a 42 TZ) 4. zásada: humanismu - zaměřená hlavně na problematiku resocializace pachatelů. Projevem bylo zrušení trestu smrti a nahrazení ho doživotním trestem odnětí svobody (1990). 5. zásada: “Žádný trestný čin, žádný trest bez zákona.” - čl. 39 Listina 6. zásada: presumpce neviny - na obžalovaného je pohlížení jako na nevinného, do doby není-li prokázán opak. Zákonem rozumí zásada č. 5 zákon platný a účinný v době spáchání činu, čehož důsledkem je zákaz retroaktivity nového trestního zákona. TP musí obsahovat katalog: - trestných činů - trestů Katalog trestů musí zahrnovat nejen všechny druhy trestů, avšak i určitá vodítka pro výběr druhu trestu a jeho výměry.