1. POJEM TRESTNÍHO ŘÍZENÍ A TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO
• účel trestního práva procesního navazuje na účel trestního práva hmotného, které vymezuje znaky trestných činů, tyto trestné činy postihuje tresty a stanoví ochranná opatření • na konkrétní posuzované případy je trestní právo vždy uplatňováno donucovací mocí státu.
• Trestní právo procesní pak upravuje postup orgánů činných v trestním řízení při zjišťování trestných a rozhodování o nich a při výkonu rozhodnutí, čímž upravuje tzv. trestněprocesní vztahy vznikající v trestním řízení mezi jeho subjekty • Orgány činné v trestním řízení jsou uvedeny v v § 12 odst.1 tr.řádu: • Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, státní zástupce, vyšetřovatel a policejní orgán. • úkolem orgánů činných v trestním řízení je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, a je-li tomu tak, rozhodnout o potrestání pachatele a rozhodnutí vykonat, případně jeho výkon zařídit. Vedle toho plní další úkoly, uvedené v § 1 odst.1 tr.řádu:
§ 1 Účel zákona (1) Účelem trestního řádu je upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. Řízení přitom musí působit k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti, k výchově občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti.
• orgány činné v trestním řízení musí zachovávat ve své činnosti určitý zákonem stanovený postup, vymezený jednak v § 1, odst.1 tr.řádu a § 2 odst. 1 tr. řádu: • Nikdo nemůže být stíhán jako obviněný jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon. • trestní právo procesní stanoví tedy prostředky, které tyto orgány jsou oprávněny, popř. povinny použít k realizacitrestního práva hmotného a současně určuje dovolenou míru omezení občanských práv a svobod osob, jichž se realizace těchto prostředků dotýká. Těmto osobám tak zajišťuje ochranu před neodůvodněnými zásahy do těchto svobod.
• Součástí trestního řízení je i účast dalších osob, zúčastněných na trestním řízení, např. obviněného, jeho obhájce, poškozeného, zájmového sdružení občanů, svědka, znalce
• Trestní řízení je zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení, popř. i jiných osob zúčastněných na trestním řízení, jehož úkolem je náležitě zjistit, zda byl trestný čin spáchán, a je-li tomu tak, zjistit jeho pachatele a uložit mu podle zákona trest nebo ochranné opatření, učiněné rozhodnutí vykonat, popř. jeho výkon zařídit, dále působit k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti a k výchově občanů.
• Trestní právo procesní je odvětví práva, které chrání před trestnými činy zájmy společnosti a ústavní zřízení ČR, práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob tím, že upravuje postup orgánů činných v trestním řízení, popř. i jiných osob zúčastněných na trestním řízení, při zjišťování trestných činů, při rozhodování o nich a při výkonu rozhodnutí a při předcházení a zamezování trestné činnosti. Tím upravuje trestní právo procesní také vzájemné procesní vztahy těchto orgánů a osob.
• V trestním řízení vznikají trestněprocesní vztahy, což jsou trestním právem upravené vztahy mezi subjekty trestněprocesních práv a povinností. Tyto vztahy mohou vzniknout jen v rámci trestního řízení.
• Základním trestněprocesním vztahem je vztah mezi orgánem činným v trestním řízení a osobou, proti níž se trestní řízení vede, tento právní vztah vzniká obviněním z trestného činu.
• Od trestněprocesního právního vztahu mezi orgány činnými v trestním řízení a osobou, proti které se vede trestní řízení, je třeba rozlišovat trestněprávní vztah mezi státem a pachatelem, kde právní skutečností je spáchání trestného činu. Prvkem tohoto vztahu je oprávnění a zpravidla i povinnost státu uložit pachateli trest a ochranná opatření a povinnost pachatele se tomuto podrobit. Na druhé straně právo pachatele je, aby jeho čin i osoba byly posouzeny jen podle ustanovení trestního zákona.