1.1. Ukotvení trestního práva v právním řádu Trestní právo je odvětví veřejného práva. Trestní právo je založeno na myšlence právního státu -> na zásadách demokracie, úctě k lidským právům a svobodám. Jeho účelem je chránit zájmy společnosti, právech chráněné zájmy fyzických a právnických osob (viz. § 1 trestního zákona). Sankce trestního práva nastupuje až na konec, když jiné prostředky selžou. Je sekundární, pomocné, subsidiární -> závislé na ostatních odvětvích (utima ratio) . Trestní represe by měla být minimální. Trestní právo určuje, které ze společensky škodlivých činů jsou trestné a stanoví za ně tresty.
Rozlišujeme: • trestní právo hmotné - stanoví, co je trestným činem (definice a jednotlivé skutkové podstaty) a jakou sankci lze uložit). Někdy se o něm hovoří jako o trestním právu vykonávacím. Používá označení pachatel, upravuje vztah pachatele k trestnému činu. Jeho normy jsou obsaženy v trestním zákoně. • trestní právo procesní - hovoří o podezřelém, obviněném, obžalovaném a odsouzeném; upravuje vztahy mezi těmito osobami a soudem, poškozeným,… Proces upravuje trestní řád.
Místo trestního práva v právním řádu: • základ tvoří ústavní právo -> zakotvena zásada zákonnosti, zákazu retroaktivity, nepřípustnosti trestu smrti,… • těsnou spojitost má trestní právo s mezinárodním právem veřejným • správní právo -> to upravuje oblast přestupků a jiných správních deliktů; rozdíl je v tom, že za trestný čin nemůže být postižena právnická osoba (za správní delikt ano). Připravuje se však novela, kde se počítá s trestní odpovědností právnické osoby (neboť se ne vždy podaří odhalit, kdo konkrétně za daný čin odpovídá). • rozvojem trestního práva se zabývá trestněprávní nauka - zkoumá působení zákonů ve společnosti, dodává potřebnou zpětnou vazbu