1. a Právo přirozené, teorie přirozeného práva, společenská smlouva, lidská práva. Ve vývoji právního myšlení se vytvořily a dosud trvají dvě základní koncepce: dualistická (přirozenoprávní) a monistická, které se uplatňovaly ve velkém počtu variant. Dualistické koncepce vycházejí z toho, že vedle práva daného, tj. takového, které si lidé sami dávají a které vzniká jako uvědomělý produkt lidské společnosti, existuje i jiné právo - právo přirozené. Přirozené právo vzniká, resp. existuje nezávisle na lidské společnosti, a to tak, že je výtvorem božím ( teologické chápání přirozeného práva), nebo je produktem přírody atd. Přitom právo přirozené je zpravidla chápáno jako zdroj vyplňování tzv. mezer v právu daném. Monistické chápání práva uznává jen jedno právo, které je produktem lidské společnosti, tzn. právo, které se ve výše uvedené přirozenoprávní terminologii nazývá právem daným. V současné době se u nás obnovuje tradiční mnohost (pluralita) teoretických koncepcí i specifických teoretických koncepcí občansko právních, zejména koncepce pozitivistická a přirozenoprávní.