1. b) Volební právo objektivní, druhy přímých voleb v ČR a postavení volebních zákonů.
Volební právo objektivní - souhrn organizačních pravidel, principů a opatření, jež jsou formou zákonů přijata veřejnou mocí k cílovému zajištění obsazení reprezentativního sboru; podstatnou součástí volebních zákonů je úprava těchto organizačních pravidel - z nich pro volební právo procesní je důležité posouzení jednotlivých organizačních institutů
VOLEBNÍ SYSTÉMY = způsob, jakým jsou kandidátům přidělovány mandáty s ohledem na výsledek hlasování - dělení: A) Většinový systém - je starší, používal se výlučně do 19, st. na celém světě - zvolen je ten, kdo získat většinu hlasů - dostává mandát - druhy většiny hlasů: a) Relativní většina - vítěz je ten, kdo získat největší počet hlasů = více hlasů než jeho soupeři, na počtu vítězných hlasů však nezáleží b) absolutní většina - ke zvolení je nutno získat nadpoloviční většinu hlasů - pokud nedojde k získání nadpoloviční většiny, pak může dojít k: druhému kolu hlasování - účastní se ho 2 nejúspěšnější kandidáti z předchozího kola volební dohodě - hl. ve Francii, jsou zvoleni 2 kandidáti = nejúspěšnější kandidát za levici a za pravici à druhé kolo alternativní hlasování - Austrálie, voliči pak nevolí jen jednoho kandidáta, ale určují pořadí preferovaných kandidátů à poté se sčítá, kdo dostal nejvíce prvních, druhých a dalších míst à vzejde jeden vítěz c) kvalifikovaná většina - ke zvolení je třeba větší většina než je nadpoloviční (např. 3/5) - u nás je takto volen Senát - postupem času tento systém považován za nespravedlivý, protože umožní absolutní vítězství jedné strany a ostatní strany jsou převálcovány, potlačeny