Logopedii definujeme jako vědní obor interdisciplinárního charakteru, jehož předmětem jsou zákonitosti vzniku, eliminování a prevence narušené komunikační schopnosti. Zkoumá NKS z hlediska příčin, projevů, následků, možností diagnostiky, terapie i prevence. Předmětem je NKS u osob všech věkových kategorií.
- spolupracuje s: - medicínou (foniatrie, neurochirurgie, ORL, pediatrie, neurologie, stomatologie, plastická chirurgie) - pedagogikou - obecná pedagogika, speciální pedagogika (surdo, oftalmo, psycho…) - psychologickými - vývojová psychologie, patopsychologie, psychologie - jazykovědnými obory (fonetika, fonologie, lingvistika) - roste význam neurolingvistiky, genetiky, informatiky, právních věd
HISTORIE LOGOPEDIE V 7 ETAPÁCH (Lechta, 1990) 1. et od 3. st BC - zbožné uctívání komunikační schopnosti (zaklínadla, obřadní formule) 2. et od 14. st. BC - významné osobnosti popsané v prvních záznamech (tušíme, že trpěli NKS) 3. et 1. - 15. st. - počátky systematické kultivace komunikační schopnosti, rétorika (1. myslitelé) 4. et 16. - 17. st. - první vědecká pojednání, pokusy zavést systém péče (JAK Informatorium školy mateřské, J. C. Amman - Surdus loques = Mluvící hluchý) 5. et 18. - 19. st. - počátky organizované péče, Samuel Wernicke (sluchově řečové pole) Paul Pierre Brnoca (definoval v mozku řečové centrum, levá h.) 6. et 19. - 20. st. - položení vědeckých základů logopedie (Gutmanovi, K. Malý) 7. et 20. - 21. st. - konstituování logopedie jako samostatného vědního oboru ve 20. letech 20. stol., učebnice, systém vzdělávání logopedů (180-200)