1.1 Rysy čs. ústavního vývoje - zvláštnosti ústavní historie ČSR byly dobově podmíněny zejména okolnostmi vzniku první ČSR na pozadí rozpadu Rakouska-Uherska a dále pak zejména 2. světovou válkou a poválečným rozdělením světa - tzv. Pražské jaro v roce 1968 znamenalo z úst. hlediska především vznik federace - rozdíly ve vývoji obnovené demokratické politiky v Čechách a na Slovensku po r. 1989 pak směřovaly k novému uspořádání federativních vztahů - pro samotný ústavní vývoj je charakteristické, že vznik a život jeho ústav je se váží na rozhodující státní i politické změn - ústavní vývoj probíhal v urč. vývojových "vlnách", je spjat s vnější státní suverenitou - pro čs. historii je dále charakteristické, že relativní krátkost čs. vývoje, jeho několikerá přetržitost způsobily, že čs. ústavy neměly dlouhodobější možnost působit stabilizačně - ústavnímu vývoji svědčí i nepřímý vliv EU, stabilita demokracií v Evropě, jakož i stabilní vývoj ústavních demokracií v Polsku, Maďarsku, Slovinsku, Pobaltí či na Slovensku
1.2 Etapizace čs. ústavního vývoje 1. období platnosti tzv. Prozatímní ústavy z roku 1918 2. období po přijetí Ústavy ČSR z roku 1920 3. období tzv. Prozatímního zřízení Londýnského a postupná obnova demokratické ústavnosti na pozadí postupu osvobozování ČR 4. období 1945 až 1948, zejména charakterizované vytvoření Ústavodárného národního shromáždění a přípravou nové ústavy 5. období platnosti Ústavy 9. května (1948 - 1960) 6. období plné platnosti Ústavy ČSSR z roku 1960 do roku 1968 7. období federativní ČSSR na základě změn vnesených do ústavního systému zásadní novelizací Ústavy z roku 1960 v roce 1968 ústavním zákonem o čs. federaci 8. období tzv. přechodového ústavního systému, jehož součástí je obnova politické demokracie, tržního hospodářství a panství práva, včetně pokusu o nové státoprávní uspořádání, jenž vedl k defederalizaci systému (od r. 1989 do zániku ČSR)