1.Právo veřejné a právo soukromé, správní právo - správní právo je souhrn právních norem vztahujících se na veřejnou správu, pokud jde o její organizaci a činnost, vztahy vznikající při jejím výkonu mezi nositeli veřejné správy a FO nebo PO na druhé straně - v Evropě se správní právo vyvíjelo v rámci dvou oblastí - práva anglického a francouzského - odvíjí se od soudní kontroly správní činnosti, vznikly 3 základní koncepce správního práva: • francouzské správní právo - pravidla obsažená v dobrozdáních, pomáhala exekutivě nastolit spravedlnost ve vztazích vymykajících se z pravidel civilního práva, od 70.let 19.stol. působí Státní rada jako nezávislý orgán s poradní a soudní funkcí, ve 20.stol. vzniká soustava správního soudnictví • německé správní právo - převažovalo pojetí nedotknutelnosti vládní moci, správní právo vznikalo jako právo policejních předpisů a jako právo upravující státní příjmy a výdaje, později jako správní právo zahrnující další oblasti veřejné správy , zvláštní místo měl institut soudní kontroly veřejné správy - přetrvávala koncepce, že soudy jsou oprávněny přezkoumávat jen zákonnost konkrétních správních aktů, ale ne přímo rozhodovat veřejnoprávní spory v plné jurisdikce (tzn. Rozhodovat o otázkách právních a skutkových), od 50.let 20.stol. spočívá soudní kontrola veřejné správy v plné jurisdikci • anglické správní právo - z vlády práva vyplývá, že veřejná správa odpovídá za všechny své akty před obecnými soudy, ve 20.stol. byly vytvořeny kvazisoudní tribunály se specializovanou oborovou jurisdikcí, vyšší soudy si ponechaly hlavní slovo v rozhodování sporů v oblasti veřejné správy