Ústavní právo se v právních vědách posuzuje ze tří aspektů: - právo konkrétních států - jako vědecká disciplína - jako pedagogická disciplína v systému vysokoškolského vzdělávání
Ústavní právo vyjadřuje určitou politickou organizaci společnosti, strukturu mocenských prostředků, organizaci veřejné moci. Je v tomto smyslu vyjádřením představ politické reprezentace.
Ústavní právo je spjato s moderní státností.
Předmětem ústavního práva jsou právní vztahy, upravené normativními ústavy, jim naroveň postavenými nebo na ústavu bezprostředně navazujícími - hledisko normativně-právní.
Ústavní právo je soustava právních norem konkrétní země, které upravují postavení člověka ve společnosti a státu, základy společenského zřízení, základy organizace a činnosti systému státních orgánů, orgánů samosprávy - hledisko věcně-předmětové.
Ústavní právo v klasické podobě se nesporně zrodilo z potřeby stanovit určitá pravidla pro činnost institucí státu, fyzické osoby, politické strany a systém veřejné moci.
Věda ústavního práva zkoumá ústavněprávní normy a instituty a taktéž společenské vztahy, které jsou nebo mohou být jimi regulovány.
2. Předmět ústavního práva
Předmětem ústavního práva jsou právní vztahy, upravené normativními ústavy, jim naroveň postavenými nebo na ústavu bezprostředně navazujícími - hledisko normativně-právní.
Předmětem ústavního práva jsou tedy určité principy a druhy vztahů ve společnosti a společenských institucích. Tyto vztahy jsou zpravidla obsaženy v normativních či jiných pramenech psaných i nepsaných a tvoří tak hmotněprávní základ ústavního práva.
Skupiny: 1) základy veřejné moci a její mocenské povahy (např. hodnotové principy, suverenitu, forma vlády, způsob legitimovanosti, způsob rozhodování orgánů veřejné moci, odpovědnost orgánů veřejné moci) 2) základy společenské samosprávy (teritoriální, politické, náboženské, spolkové) 3) uznání a vymezení svobody individua v podobě základních práv a svobod a jejich garance realizované veřejnou mocí 4) základy politické demokracie 5) základy systému spravedlnosti, principů organizace a činnosti soudnictví, včetně soudnictví ústavního
Doktrína ústavního práva při vymezování rozsahu obsahu předmětu ústavního práva se významně opírá o analýzy a závěry ústavního práva srovnávacího