Zvláštnosti ústavní historie Československa byly dobově podmíněny zejména okolnostmi vzniku I. Československé republiky na pozadí rozpadu Rakouska - Uherska a dále pak zejména II. světovou válkou a poválečným rozdělením světa. Vnitřními událostmi, které rozhodujícím způsobem ovlivnily ústavní vývoj, byly pak především přetržení restituce I. republiky po II. světové válce v letech 1948 a následujících a s tím související plné podřazení vnitřního ústavního systému režimu sovětského konstitucionalismu. Po roce 1989 pak rozdíly ve vývoji obnovené demokratické politiky na straně obou států vedly až k jejich ústavnímu rozchodu. A tedy vzniku samostatné České republiky. Pro samotný ústavní vývoj Československa je charakteristické, že vznik a život jeho ústav se vážou na rozhodující státní i politické změny. Vývoj čs. ústavní historie tedy probíhal v určitých vývojových vlnách. Ve vnitřním ústavním vývoji Československa lze doložit několik etap ústavního vývoje: 1) období platnosti tzv. Prozatímní ústavy z roku 1918 2) období po přijetí Ústavy ČSR z roku 1920 (do roku 1938) 3) období tzv. Prozatímního zřízení Londýnského a postupná obnova demokratické ústavnosti 4) období 1945 až 1948, zejména charakterizované vytvořením Ústavodárného národního shromáždění a přípravou nové ústavy 5) období platnosti Ústavy 9. května (1948 - 1960) 6) období plné platnosti Ústavy ČSSR z roku 1960 do roku 1968 7) období federativní ČSSR na základě změn vnesených do ústavního systému v roce 1968 8) období tzv. přechodového ústavního systému, jehož součástí je obnova politické demokracie, tržního hospodářství a panství práva