Seminární práce: Vyhledávání informací I. - Umění či věda ?
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:98,8 %
- Typ:Seminární práce
- Univerzita:Univerzita Karlova v Praze
- Fakulta:Filozofická fakulta
- Kategorie:Technika
- Podkategorie:Informatika
- Předmět:Informační systémy
- Autor:techplanet
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:15 strán
- Zobrazeno:1 829 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,2 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.docx)
- Jazyk:český
- ID projektu:5241
- Poslední úprava:02.03.2015
1. Digitální společnost, organizace vědomostí a jejich vytěžování
Klíčem k úspěchu je dnes schopnost inovovat a neustále zdokonalovat, pružně podnikat a vzdělávat. Klasické byrokratické hierarchie se mění. Pro organizace nového typu existuje několik pojmenování. Peter DRUCKER ji nazývá "síťová organizace", Peter SENGE vytvořil pojem "učící se organizace", jiní jako DAVIDOW přichází například s názvem "virtuální podnik", Tom PETERS "bláznivá organizace", James Brian QUINN "inteligentní podnik" [TAPSCOTT, 1998, rovněž 1999]. Úspěšnost a schopnost obstát v konkurenci (která navíc může přijít odkudkoliv díky digitalizovanému a síťovému prostředí) záleží především na dobrém managementu organizací, a to organizací a institucí všech typů.
J. B. HARRELD [1998, s. 60-76] přisuzuje 3 důležité role managementu v "digitalizované" společnosti:
- řídit informační toky
- řídit inovace a tvorbu intelektuálního vlastnictví
- řídit neustálé procesy učení
Všechny tyto 3 role neplatí jen pro podnikové prostředí, ale je možno vidět výrazné souvislosti s informačními institucemi a s moderními informačními službami. Realizační prostor pro informační pracovníky je velmi široký a byla by škoda, kdyby se této výzvy ze strany oboru informační a knihovní věda jak v teoretické, tak i v praktické oblasti nevyužilo.
Klíčem k úspěchu je dnes schopnost inovovat a neustále zdokonalovat, pružně podnikat a vzdělávat. Klasické byrokratické hierarchie se mění. Pro organizace nového typu existuje několik pojmenování. Peter DRUCKER ji nazývá "síťová organizace", Peter SENGE vytvořil pojem "učící se organizace", jiní jako DAVIDOW přichází například s názvem "virtuální podnik", Tom PETERS "bláznivá organizace", James Brian QUINN "inteligentní podnik" [TAPSCOTT, 1998, rovněž 1999]. Úspěšnost a schopnost obstát v konkurenci (která navíc může přijít odkudkoliv díky digitalizovanému a síťovému prostředí) záleží především na dobrém managementu organizací, a to organizací a institucí všech typů.
J. B. HARRELD [1998, s. 60-76] přisuzuje 3 důležité role managementu v "digitalizované" společnosti:
- řídit informační toky
- řídit inovace a tvorbu intelektuálního vlastnictví
- řídit neustálé procesy učení
Všechny tyto 3 role neplatí jen pro podnikové prostředí, ale je možno vidět výrazné souvislosti s informačními institucemi a s moderními informačními službami. Realizační prostor pro informační pracovníky je velmi široký a byla by škoda, kdyby se této výzvy ze strany oboru informační a knihovní věda jak v teoretické, tak i v praktické oblasti nevyužilo.