Bezpečnost Internetu a bezpečnost práce na Internetu se stává stále více sledovanou oblastí počítačových sítí a návazných programových systémů, včetně aplikací. S růstem naší závislosti na Síti rostou požadavky na její spolehlivost a bezpečnost, přitom v mnoha případech nelze tyto dva pojmy striktně oddělit: Potřebujeme-li přístup ke konkrétním datům na konkrétním serveru, pak je nám v podstatě lhostejné, zda nedostupnost je způsobena výpadkem hardware nebo třeba operačního systému (což řadíme do oblasti spolehlivosti) nebo zda je to důsledek napadení viry či DoS útoku (Denial of Service, tedy znepřístupnění služby) a patří tedy do oblasti bezpečnosti. Obdobně, začne-li server rozesílat číslo naší kreditní karty, které jsme mu svěřili jakou součást obchodní transakce, nezáleží nám příliš na tom, zda je to důsledek záludné chyby v programu, neodhalené v průběhu testování, nebo výsledek útoku. Našim přáním je mít jistotu, že veškerá data, která Internetu svěříme, se dostanou pouze těm, kterým jsou určena, a že všechny transakce, které provedeme, provádíme vždy vůči těm, které na druhé straně očekáváme. Z pohledu uživatelů je tedy žádoucí homogenní prostředí s jasně definovanou úrovní spolehlivosti a zabezpečení, případně několik takových prostředí, jiné pro nezávazné surfování po Internetu a jiné např. pro komunikaci s naší bankou.