Skripta: Základy obchodního práva - vysokoškolská učebnice

1. POJEM A PŘEDMĚT OBCHODNÍHO PRÁVA
Obchodní právo je součástí systému soukromého práva, který charakterizuje při úpravě majetkových vztahů široká smluvní volnost vyplývající z rozsáhlého používání dispozitivních norem a nezávislého (relativně rovného) postavení právních subjektů (fyzických a právnických osob). Obchodní právo upravuje specifika majetkových vztahů mezi podnikateli (obchodníky) a jejich postavení jako zvláštní skupiny subjektů právních vztahů.
Obchodní právo jako subsystém soukromého práva našlo v kontinentálním (evropském) právu v průběhu 18. a 19. století i svoji speciální právní úpravu. Vedle kodifikace obecného občanského práva postupně docházelo ve většině zemí i ke kodifikaci práva obchodního v obchodních zákonících. Existence dvou vedle sebe stojících zákoníků občanského (chápaného jako obecný právní předpis) a obchodního (pojímaného jako zvláštní právní předpis) je označována jako dualismus soukromého práva. Přitom úprava vztahů vznikajících při obchodní činnosti vycházela buď z jejich objektu, tzn. obchodní činnosti samé, nebo z právního postavení subjektů těchto vztahů - obchodníků, popř. byla kombinací obou přístupů. S ohledem na tato východiska se rozlišuje v rámci duálního systému soukromého práva objektivní pojetí obchodního práva, v němž lze obchodní právo označit jako právo obchodních jednání (obchodních aktů) (např. ve Francii), subjektivní pojetí, ve kterém je obchodní právo právem obchodníků (např. v Německu), a pojetí smíšené, které obchodní činnost spojuje se zvláštním subjektem. V praxi všech států, včetně uvedených, převládá pojetí smíšené.