1) Pojem svobody v různých podáních: Berlinovo rozlišení negativní a pozitivní svobody; republikánské pojetí svobody; Cohenův neomarxistický rozbor vztahu smluvní a strukturní svobody. a) Berlinovo rozlišení negativní a pozitivní svobody: * 4 eseje o svobodě Ve třetí stati se objevují termíny pozitivní a negativní svoboda Negativní vymezení svobody: Jaký prostor je subjektu ponechán, aby v něm dělal, to co chce dělat, bez vměšování jiných subjektů? Pozitivní vymezení: Co nebo kdo je zdrojem řízení nebo vměšování, které může někoho přimět, aby dělal spíše to než něco jiného? Podle negativní svobody platí, že tím menší je vměšování ostatních do záležitostí jednotlivce, tím více je jednotlivec svobodný. » Předpokládá pluralismus, neexistuje obecné, jediné dobro - kritika tzv. etického monismu (víra, že existuje jedno dobro, které je správné -> např. křesťanství, či utilitarismus) » Svoboda nemůže být neomezená, protože by to vedlo k Hobbesovskému stavu anarchie » Kritizuje ji Taylor -> rozlišuje svobodu coby příležitost (formální) a výkon (reálná možnost) -> preferuje druhou možnost a kritizuje negativní svobodu, že umožňuje pouze formální typ svobody Pozitivní svoboda zdůrazňuje možnost se rozhodnout - poukazuje na nutnost pro jedince „být svým pánem“, aby mohl být svobodný. » Existuje tzv. nižší a vyšší já. Nižší já je pudové, ovládané vášní, zatímco vyšší já je morální a racionální. » Pozitivní svoboda je taková, která umožňuje jedinci rozhodovat podle vyššího já -> osvobození se od pudů nižšího já, které je zdrojem nesvobody » Pozitivní svoboda často předpokládá jedno správné vyšší dobro, které je poznatelné jen skrze vyšší já a proto musí být jedinci dopomáháno k překonání nižšího já a k jednání dle vyššího já -> to vede často k diktatuře a despocii.